Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera, manhwu The Gamer, Mass Effect, Assassins Creed sérii nebo Katekyo Hitman Reborn.


Kniha 2. Kapitola 22. – Neviditelný Plášť

(Bez korekce)

„To je dost, že ses uvolil ukázat, Percivale!" prohlásil mužský hlas zpoza vyvýšeného stolu.

Na pravé i levé straně stolu byla menší ulička, které jej oddělovaly od dalších dvou daleko delších stolů. Za vyvýšeným stolem seděl jediný muž v honosném obleku, za dvěma dlouhými stoly sedělo celkem dalších deset mužů a žen. Někteří byli také oblečení do luxusních obleků nebo šatů, jiní byli oblečeni do laboratorních plášťů.

„Nejsem tvůj podřízený ani poskok, Gawaine, tak svá slova pečlivě zvaž, než je vypustíš z úst, mohlo by se stát, že bys jich mohl velice litovat," upozornil Percival muže zpoza vyvýšeného stolu. „Zbytku Rady Řádu přeji dobrý den," dodal ještě a prohlédl si všech deset členů Rady, kde si všimnul hned dvou nových tváří, jednu osobu neznal, ale tu druhou poznával velice dobře.

„Řád Templářských Rytířů za poslední dny přišel o čtyři normální jednotky, jednu speciální jednotku a pokusný objekt. To všechno při snaze zadržet a eliminovat Petúnii Evansovou a Harryho Jamese Pottera," řekl Gawain a cvaknutím tlačítka na ovladači spustil projektor, kde se objevila fotografie z Nepálu, přesněji řady lidí před Svatyní.

„Potterovi se nějak podařilo zavolat posily i přes fakt, že celé okolí bylo zabezpečeno proti přenášedlům i přemisťování. Některé z těchto osob se nám podařilo identifikovat, jiné nikoliv," okomentovala to žena s ledovým pohledem, kterou by Hadrian poznal z video hovoru.

„Máte daleko větší problém. Potter má spojení s Abyssem a nepochybuji, že tohoto spojení využije nejen k ochraně své rodiny a přátel, ale také k útoku proti Templářům. Pokud se také nepletu, jeden z těch dospělých mužů je Alucard, upír, který spolupracoval s jistým pro vás nepřátelským uskupením mužů a žen," oznámil jim Percival.

„Nemožné, nic v našem výzkumu nenaznačuje, že by Potter byl jakkoliv spojen s Abyssem!" protestoval jistý muž, který měl na starosti získávání důležitých informací.

„A přesto je to tak. Jak také z této fotografie mohu vidět, pětice dívek po jeho stranách o tomto spojení ví a získali díky němu mimořádné schopnosti. Otázkou je, u kolika dalších lidí bude schopen probudit schopnost ovládání různých živlů? Další otázkou je, jak velký vliv má v Abyssu? Podle mých zvědů se nyní v Evropě nachází i Harém King a již mladého Pottera uchránil minimálně před jedním útokem těch, kteří by chtěli jeho magii pro sebe," prohlašoval Percival.

„Naše ztráty proti němu nejsou tak velké, co se týče pěšáků, ale po finanční stránce jsou naše ztráty daleko větší! I já sám se musím někomu zodpovídat a tahle mise musí ukázat cokoliv jiného než jen neúspěch!" praštil Gawain pěstí do stolu.

„Řád má své lidi skoro všude, proč se nepostaráme o rodiny těch malých zrůd? Aspoň jim zabráníme v dalším množení a s několika právníky je pak můžeme legálně získat do své péče. Zrůdy si pak velice rychle uvědomí, že nemohou být všude a náš stín přesahuje jejich chápání!" zavrčel Vernon Dursley, který se stal členem Rady, ačkoliv jeho členství nebylo trvalé a záviselo hlavně na úspěchu mise, kterou právě probírali.

„Možná ještě nakonec budeš jedním z nás, Dursley," ušklíbl se Gawain. „Percivale, chceme identity všech lidí na této fotografii," otočil se Gawain na Percivala.

„Gemma Farleyová, Amanda Rosierová, Harry Potter, Tamara Dagworth-Grangerová, Samantha Krejová, Fey Dunbarová, upíři Alucard a Integra, Petúnie Evansová a Takumi Kurokyuu. Zbylých šest bojovníků se zbraněmi nepoznávám," odpověděl Percival.

„Nemáme dostatek prostředků na útoky proti čistě magickým rezidencím, ale zbytek by nemusel být problém," ušklíbl se Gawain a již si představoval, jak se Potterovi pomstí za dosavadní neúspěch.

„Percivale, kontaktuješ ty tvoje Smrtijedy, kteří zůstali na svobodě. Jejich hlavním cílem bude dvojice těch upírů. Pokud spolupracovali s našimi dávnými nepřáteli, odmítám připustit, aby povstali nějací novodobý Asasíni!" přikázal mu muž, který seděl jako první napravo od Gawaina.

„Pokud je to přání této Rady," kývnul Percival hlavou a Gawain jej mávnutím ruky poslal pryč.

„Má štěstí, že je nám stále užitečný," ozvalo se a několik dalších členů Rady souhlasně zabručelo.

oooOOOooo

Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.

Hadrian se probudil ve stejnou chvíli, co jejich letadlo dosedlo na přistávací ranvej a chvíli se zmatečně rozhlížel.

„Hned, jak nás odbaví, vás doprovodím domů. Poté se musím rychle vydat zpátky do Doja a zahájit jeho balení. Vyhlásil jsi válku organizaci, která v pozadí tohoto světa vládne již pár století. Nehodlám ohrozit své kolegy nebo studenty," prohlásil Mistr Takumi a Hadrian si povzdechnul.

„Ještě nějaké jiné světové krize a problémy, za které mě chcete vinit? Nebo jste třeba toho názoru, že jsem se měl stát pokusným králíkem a nechat Templáře, aby to stejné udělali i tetinu nenarozenému dítěti?!" odsekl Hadrian, kterého již nebavilo, jak Mistr Takumi neustále kritizoval a narážel na celou situaci s Řádem Templářských Rytířů.

Mistr Takumi mu věnoval nic neříkající pohled, než zakroutil hlavou a na pokyn letušky se zvedl ze sedadla, aby mohl opustit letadlo jako první.

„Vždy mi přišel jako milý a rozumný muž, jeho aktuální postoj nechápu. Od návštěvy jiného světa se úplně změnil," zašeptala teta Petúnie.

„Pokud se chce sbalit a utéci s ocasem mezi nohama, tak ať si utíká! Den, kdy budu nečině přihlížet tomu, jak nějací zatracenci dělají pokusy na našich lidech a hlavně dětech, bude den mého pohřbu!" zasyčel Hadrian a zhluboka se nadechl, aby opět získal kontrolu nad svými emocemi.

„Ačkoliv nesouhlasím s nebezpečím, kterému se vystavuješ, souhlasím s tebou. Jestli si někdo myslí, že bych se vzdala svého dítěte, aby z něj mohli udělat zbraň hromadného ničení, tak to ještě neviděli, co dokážu," souhlasila s ním Petúnie, což Hadrianovi vyvolalo úsměv na tváři.

Jejich druhý boj s Templáři se neodehrával pouze v Dungeonu, do kterého je téměř všechny přemístil. Původně si myslel, že je dostal všechny, ale tři z nich byli těžce zamaskováni, takže je nebyl schopen odhalit a hned, jak s ostatními zmizel, se tihle tři rozhodli zaútočit na jeho tetu a ostatní, které nechal v reálném světě.

Nutno říci, že ať už byli jakkoliv vytrénování, ani jeden z nich nepočítal s průhledným hadem, kterého Petúnie vyvolala ze zlatého náramku s hadím motivem od Qin Fenga. Zatímco Strážci Svatyně zabili dva Templáře, její had posledního z nich obtočil, aby jej znehybnil, než mu nakonec ukousl hlavu.

„Hned, jak dorazíme domů, se vydáme na Příčnou. Alucard všechny ubytoval u sebe a chci se ujistit, že jsou všichni v pořádku. Vím, že Gemma utržila nějaké zranění a Tamařiným štítem prošla nejméně jedna kulka," rozhodl Hadrian.

„Máš pravdu, že u nás doma již není bezpečno. Co ale domovy tvých kamarádek? Jsou všechny zabezpečené v kouzelnickém světě?" zajímala se Petúnie a Hadrian zakroutil hlavou.

„Ne, tři z nich jsou kouzelnice první generace. Nechám Integru, aby to vyřídila s Gobliny a pokud to bude nutné, najmu pro jejich rodiče ochranku. Nedivil bych se, kdyby se ty bastardi nerozhodli unést naše rodinné příslušníky, aby se nám pomstili," odpověděl Hadrian a ani netušil, jakou má právě pravdu.

oooOOOooo

Jak Hadrian dříve řekl, tak i splnil. Hned, jak se s nimi Mistr Takumi rozloučil u jejich domu a oni vešli hlavním vchodem, teta Petúnie zamknula dveře zevnitř a Hadrian je oba teleportoval na Obrtlou, kde měl Alucard svůj obchod.

„Konečně jste tady. Jste oba v pořádku?" zajímala se okamžitě Integra, která je přivítala hned za dveřmi obchodu.

„Nám dvěma nic není. Jak jsou na tom Gemma s Tamarou? Co ostatní?" zajímal se na oplátku Hadrian.

„Obě jsou již plně zdravé, schopnost, kterou jsi jim poskytl k tomu velice napomohla. Všechny dívky byly v menším nebo větším šoku a chvíli nám s Alucardem zabralo, než jsme je uklidnili," odpověděla mu Integra a zavedla je do druhého patra, kde z obývacího pokoje udělala nemocniční pokoj.

„Pouze vy dva? Kde je ten Takumi?" optal se Alucard, který dohlížel na pětici dívek.

„Mistr Takumi je poměrně odtažitý a nejspíše se rozhodl do našeho konfliktu nezasahovat," odpověděl Hadrian a mírně se zamračil, když spatřil v jaké stavu je většina dívek před ním.

Teta Petúnie na nic nečekala a okamžitě se pustila do jejich opečovávání v podobě vřelého objetí a ramene, na kterém se mohly vybrečet, hlavně pokud šlo o Sam a Fay.

„Alucarde, bojím se o jejich rodiny. Bude nutné zabezpečit jejich domy a pokud možno, každému z nich dát i nějaký amulet, které by je učinil neviditelnými pro ty, kteří by jim chtěli jakkoliv ublížit. Pokud to bude nutné, klidně bych najal i ochranku na tak dlouho, dokud Templáře z ostrovů nevyhladíme.

Integro, na konci uličky, kde se nachází Svět Lektvarů a Knihkupectví Gandalfa Modrého se nachází prázdná budova. Mohla bys zařídit její koupi pod jménem Nadace? V druhém patře chci pro tetu zařídit zabezpečený apartmán s Fideliusem," prohlásil Hadrian.

„Chvíli mi bude trvat, než se mi podaří takové medailony vytvořit," namítal Alucard.

„Hned se vydám ke Goblinům a zařídím zabezpečení všech domovů i koupi oné budovy," souhlasila Integra.

„Tady je klíček k investičnímu trezoru. Mělo by tam být kolem dvou set tisíc galeonů, pokud to nebude stačit, zbytek dorovnám při další návštěvě banky," řekl jí a Integra se hned vydala splnit úkol, který ji zadal.

„Ať nezapomenou na tetu se strýcem. Možná nemám Hermionu příliš v lásce, ale jsou stále rodina," ozvala se Tamara.

oooOOOooo

„Dobré poledne, Waldene," řekl zcela přehlédnutelný muž sedící na lavičce, kolem které zrovna pospíchal Walden Macnair, zaměstnanec Ministerstva Kouzel a hlavně jeden ze Smrtijedů, kteří se vyhnuli Azkabanu.

„Percivale, doufal jsem, že tvůj xicht už nikdy neuvidím," odplivnul si Macnair.

„Tím jsem si zcela jistý, ale Rytíři Kříže mají pro tebe a ostatní úkol. Gemma Farleyová s Amandou Rosierovou se připletly do něčeho, do čeho neměly a Rytíři by jim rádi poslali jasný vzkaz. Jistě nemusím říkat, co tím myslím," řekl Percival a Walden se ušklíbl.

„Pár přátel by se našlo, kteří by se rádi vrátili do akce. Otázkou je, co z toho kápne pro mě a zbytek bandy?"

„Běžná odměna podle odvedené práce. Jakmile dostanu důkaz, pošlu Prince se zlatem," odpověděl Percival.

„Farley a jeho dvě děvky nebudou problém, ale sídlo Rosierů je stále chráněno válečnými bariérami. Ani Pán Zla si nedovolil na jejich sídlo zaútočit," namítal Walden a Percival sáhl rukou do jedné z mnoha skrytých kapes svého hábitu.

„Jsem si jist, že tohle vám ve vašem úkolu značně pomůže," ujišťoval jej Percival a předal mu dřevěnou krabičku.

Macnair hned nahlédl dovnitř a překvapeně se podíval na Percivala, protože dýka, která se nacházela uvnitř krabičky, byla velice speciální a podobnou viděl jen jednou v životě.

„Odkud máš tuhle dýku? Pán Zla je hledal celé roky a podařilo se mu najít jen jednu a tu použil na zničení bariér a clon kolem sídla Potterů!" dožadoval se Macnair a kdyby věděl, že má šanci, šáhl by i po hůlce, ale nehodlal přijít o svůj život.

„Každý máme své užitečné kontakty, Waldene. Nyní mě ale musíš omluvit, čekají mě i jiné povinnosti," rozloučil se Percival a udělal deset kroků opačným směrem, než kterým šel Walden a bez jediného zvuku se přemístil pryč.

oooOOOooo

Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.

Když se Hadrian probudil dalšího dne, byl plně odpočatý a podle toho, jak klidně spaly i jeho kamarádky, věděl, že budou v pořádku i ony. Podle zvuků vycházející z kuchyně, byla již jeho teta vzhůru a připravovala snídani.

Integra byla stále pryč a zařizovala všechno potřebné již od včerejšího dne. Alucard prvně kontaktoval několik svých lidí a zařídil prozatímní ochranu pro rodiny všech přítomných, než se zavřel do laboratoře. Tam se pustil nejen do výroby hůlky pro tetu Petúnii, ale i do výroby medailonů nebo jiných doplňků k ochraně před Templáři a ostatně všemi, kteří by jejich nositelům chtěli jakkoliv ublížit.

„Dobré ráno. Jak můžu pomoci?" optal se Hadrian po tom, co se rychle opláchnul a připravil na nadcházející den.

„Dobré ráno, Harry. Připrav prosím stůj a zajdi vzbudit děvčata," pozdravila jej Petúnie.

„Počítám s tím, že jakmile se vrátí Integra, budeme se moci nastěhovat do nového domova. Co chceš udělat s číslem 4?" zajímal se Hadrian během toho, co na stůl nosil talíře, příbory i sklenice a čajový set.

„Nejdříve si z domu odnesu nábytek po rodičích a osobní věci. Uvažovala jsem nad tím, že bych jej poté prodala. Na výchovu dítěte je potřeba hodně peněz," odpověděla mu a Hadrian přikývnul, že chápe, ačkoliv on uvažoval trochu jinak.

„Vytvořím ti u Gringottů trezor, kam převedu nějaké zlato. Pro tvé dítě také nechám založit svěřenecký trezor, jak je to zvykem v čistokrevných rodech. Pokud nespěcháš na velký obnos peněz, bylo by lepší nechat číslo 4 zmodernizovat a poté celý dům i s pozemkem pronajímat. Není kam spěchat, takže se můžeš v klidu rozhodnout," navrhl jí Hadrian a po připravení stolu ke snídani zamířil zpátky do pokoje, kde byli všichni ubytováni.

„Vstávat a cvičit!" zavelel Hadrian a všech pět dívek se okamžitě probudilo.

„Co se děje?" dívala se kolem sebe zmateně Tamara.

„Snídaně je připravená k podávání a ačkoliv bych vás nechal rád spát, máme před sebou ještě hodně věcí k probrání. Také se musíte ukázat svým rodinám než na vás vyhlásí pátrání," oznámil jim Hadrian a sledoval, jak se postupně zvedají z postelí, přičemž se mírně začervenal a s rychlou otočkou na patě se vrátil do kuchyně. Amanda jako vždy nezklamala a tentokrát se mu nevědomky ukázala nahoře zcela bez.

„Chvíli jim to bude trvat, takže se raději pusť do jídla," vyzvala jej teta a on pouze přikývnul.

Během následujících deseti až dvaceti minut se ke stolu posadily i všechny dívky a nakonec se tam ukázal i Alucard.

„Dobré ráno všem. Chvíli mi to trvalo, ale nakonec se mi povedlo přijít se způsobem, jak ochránit vaše nemagické rodiny. Původní nápad s medailonem nebyl proveditelný a musel jsem se uchýlit k těmto náramkům," pozdravil je Alucard a otevřel dřevěnou bedničku, kterou sebou přinesl. V té se nacházel hned tucet tři centimetry širokých náramků z modrostříbrného kovu, ten byl celý pokrytý rudými žilkami.

„Mithril s roztaveným rubínem?" ujišťoval se Hadrian, který okamžitě poznal, co má před sebou.

„Těchto dvanáct náramků mě stálo veškerý mithril, který jsem měl v zásobách a nevěřím, že bych z Goblinů ještě někdy získal další. Jakmile také mithril jednou získá svůj tvar a přijme magii, již nikdy nebude možné jej využít k čemukoliv jinému nebo k jeho vlastnostem přidat další magii. Tyhle náramky budou vždy sloužit jen k tomu, k čemu jsem je vytvořil a to až do chvíle jejich zničení," oznámil jim Alucard a ačkoliv na jednu stranu litoval ztráty takového množství jednoho z nejvzácnějších kovů, na druhou stranu byl v této podobě mnohonásobně užitečnější než kdyby jen tak ležel v jeho skladě v surovém stavu.

„Jejich očarování také nebylo nijak jednoduché, ale vždy se najde nějaký způsob, jak dosáhnout kýženého cíle. Aby náramky plně fungovaly, při nasazení absorbují malé množství krve nového nositele, než se spojí s kůží a nakonec i zmizí, aby je nebylo možné jakkoliv detekovat. Doufejme, že tyhle náramky a magické bariéry kolem domů vašich rodin budou dostačující obranou," dodal ještě Alucard.

„Základní magické bariéry budou kolem domů do konce dnešního dne, pokročilejší bariéry a clony budou nainstalovány do sedmi dnů. Nejenže budou vaše rodiny v bezpečí, během prázdnin budete moci kouzlit uvnitř domu bez toho, aby na vás přišlo Ministerstvo Kouzel," prohlásila Integra, která nevypadala nijak unaveně na to, jak dlouho byla vzhůru.

„Integro, mnohokrát ti děkuji za nás za všechny," poděkoval Hadrian a ostatní se hned přidali.

„Já se postarala pouze o to, aby se daly věci do pohybu. Ty jsi ten, kdo k tomu všemu poskytnul dostatek zlata. Tady jsou také klíče a potřebné dokumenty k obchodu s apartmánem na konci uličky hned vedle Světa Lektvarů," odpověděla Integra a podala mu k tomu i klíček k Investičnímu trezoru s nejaktuálnějším výpisem.

„Kolik to všechno stálo?" optala se Tamara.

„Zabezpečení čtyřech mudlovských domů vyšlo celkem na sto tisíc galeonů. Koupě a zabezpečení obchodu s apartmánem dalších třicet pět tisíc galeonů," prozradila Integra a Sam zalapala po dechu.

„Zabezpečení jednoho domu stálo sto dvacet pět tisíc Liber?" ujišťovala se.

„Tohle je chyba, kterou dělá mnoho mudlorozených a mudly vychovaných lidí. Kouzelnická společnost je velice malá a na celém světě je nás ještě méně v porovnání s mudly. Neexistuje zde žádná sériová výroba, všechno je v našem světě někým vyrobeno a podle toho také odpovídají všechny ceny. V mudlovském světě je snadné pořídit mnoho stejných věcí za podstatně nižší ceny, ale to nepomáhá naší vlastní ekonomice a ve výsledku jí to spíše ubližuje, protože je v oběhu méně mincí a ceny jsou tak vyšší," řekl Alucard. „I přes fakt, že je to značně zjednodušené vysvětlení," dodal ještě.

„Takže je pro všechny lepší, abychom kouzelnické peníze utráceli raději v kouzelnickém světě, než abychom je vyměnili za mudlovskou měnu a nakupovali v normálním světě?" optala se Fay.

„V podstatě ano. Všichni obyvatelé kouzelnického světa mají jistou odpovědnost za jeho zdravý vývoj," přikývnul Alucard.

„Než se všichni vrátíme k našim rodinám, rád bych řekl pár věcí," začal Hadrian a všichni mu věnovali plnou pozornost.

„Prvně jsem vám všem vděčný za pomoc v boji proti Templářů i přes veškeré nebezpečí, které z toho vyplívá pro vás i vaše rodiny. Také jsem nesmírně rád, že nikdo z vás neutržil trvalá zranění, ačkoliv některé rány se budou hojit ještě nějakou dobu. Jedna věc je v dungeonech zabíjet monstra a tvářit se, že je to vše pouze hra; druhá věc je poté vzít život někomu, kdo tam někde venku má rodinu a přátele.

Kdyby to bylo čistě na mě, vyrazil bych do boje sám proti celé armádě, ale vím, že by to bylo marné, ačkoliv bych byl rád, aby jste všichni přehodnotili své postavení. Ne všichni máme stejné predispozice a já bych nerad přišel o kohokoliv z vás kvůli mylné představě, že mi něco dlužíte nebo do boje musíte skutečně jít," snažil se shrnout to, co měl již nějakou chvíli na mysli.

„Hadrian má pravdu. V boji proti Templářům jsme si byli až příliš jistí tím, že jsme neporazitelní. Tamara přišla o ochranný štít hned, jak se na ní zaměřilo více Templářů a je jen štěstí, že žádná kulka nezasáhla smrtelné místo. Granáty jsou také dostatečně silné na to, aby část střepin prošla štítem, což je důvodem zranění u Gemmy," zhodnotila Amanda.

„Můžeme vytvořit silnější štíty?" zajímala se Tamara.

„Nechci, aby se kdokoliv z nás spoléhal na štít, který může kdykoliv selhat. Také není jisté, že Templáři zůstanou zcela nepřipraveni a již nyní víme, že mají pomoc od někoho s magickými schopnostmi. Příště se může klidně stát, že očarovaná kulka projde štítem jako rozehřátý nůž máslem!" zaprotestoval okamžitě Hadrian.

„Souhlasím! Jakýkoliv štít lze obejít a je jen otázkou času, než by to někoho z vás stálo život!" souhlasila Integra.

„Jak se tedy máme bránit střelným zbraním?!" namítala Tamara.

„Nebýt v palebné zóně nebo ještě lépe, nebýt vůbec v situaci, kdy by na vás někdo střílel!" odpověděla teta Petúnie.

„A když nebude jiná možnost?" pokračovala Tamara dál.

„Vždy je jiná možnost. Kromě tety Petúnie, máme všichni speciální způsob cestování z místa na místo. Ačkoliv neznám způsob, jak zastavit naší teleportaci, neznamená to, že někdo takový neexistuje. Nezapomínejte, že Templáři se ukrývají v pozadí světa již několik století a kdo ví, co za tak dlouhou dobu získali. Ti bastardi jsou schopní z magických dětí vytvářet umělé Obskuriály a je to jen otázkou času, než se jim podaří tento proces zdokonalit a plně je ovládnout i v jejich plně magické podobě," řekl Hadrian a Alucard se zamračil.

„Veřejně se ví o tom, že Grindelwald vypustil Obskuriála v New Yorku na konci roku 1926 a bylo potřeba sto Bystrozorů k jeho zničení. Co veřejnost už neví je fakt, že ačkoliv v civilizovanějších zemích se již nic takového nestává, Jižní Amerika, Afrika a Asie jsou stále sužovány těmito tvory. Mezinárodní Sdružení Kouzelníků má speciální jednotku, která proti Obskuriálům zasahuje průměrně jednou až dvakrát za pět let," oznámil jim fakt, o kterém vědělo velice málo lidí.

„Trochu jsme odbočili od hlavního tématu. Jak jsem již řekl na začátku, chci abyste se všichni zamysleli na tom, jestli je bojiště skutečně místo, kde se chcete nacházet. Nikdo ani jednoho z vás do ničeho nenutí, takže si nemyslete, že je něco špatného na tom říci ne. Pokud se rozhodnete, že budete chtít jít do dalšího boje, bude to podmíněno několika podmínkami.

Také bych rád zorganizoval nějaký druh tréninku, možná i simulaci různých bitev, abychom byli o něco málo připravenější, než jsme nyní," rozhodl Hadrian, přičemž se zvedl od stolu a vydal se řešit další problémy.

oooOOOooo

Jeho první zastávkou po opuštění Alucardova obchodu s apartmánem, byla Gringottovic banka, přesněji GrimClaw.

„Nečekal jsem tě tak brzy, mladý Hadriane," řekl GrimClaw a ani nevzhlédl od pergamenů, které měl na stole před sebou.

„Posledních několik dní bylo hektických a počítám, že ty následující budou stejné, proto jsem využil první příležitosti ke tvé návštěvě," odpověděl Hadrian a posadil se na pohodlnou židli u GrimClawova stolu.

„Ano, Integra mě seznámila o tom, že jste ve válce s Templáři. Až bude mít tvá teta chvíli čas, ať se zde zastaví, provedeme u ní test a zjistíme, jestli tu na ní nečeká nějaké to dědictví," řekl GrimClaw po tom, co podepsal jeden z několika pergamenů a konečně od nich vzhlédl ke svému návštěvníkovi.

„K tomuto problému se vrátím později. Nyní chci vědět všechno o tom, jak jsme na tom s Denním Věštcem."

„Budeš jistě spokojen, protože vše je připraveno k hladkému přechodu z Denního Věštce na Veritasium. Administrativní budova na Příčné ulici byla zrekonstruována a rozšířena o mnoho kanceláří i poradních místností. Tisk a produkce pod budovou nebyly dostačující, proto jsem levně koupil starší skladiště na okraji Godrikova Dolu a nechal jej plně zmodernizovat a předělat na nejpokročilejší tiskárnu, která je kombinací mudlovské technologie a magie. Amerika s Japonskem mají totožné tiskárny, pokud by tě to zajímalo.

Většina ze starých zaměstnanců se rozhodla zůstat a pokračovat ve své práci, ačkoliv mnoho z nich bylo přiděleno na jiné pozice. Na pozici Šéfredaktorky se nakonec dostala Margaret Grantová. Sice jí je pouhých dvacet jedna let, ale ve Státech vystudovala nejprestižnější školy v rekordním čase a doslova se o ní pral tucet společností v oboru žurnalistiky. Odmítla kvůli nám i pozice s trojnásobným platem, prý peníze nejsou všechno a má ráda výzvy, což náprava místního tisku rozhodně je," řekl GrimClaw a rychle vytáhl jeden ze založených pergamenů, aby mohl pokračovat.

„Barnabas Cuffe, který byl doteďka Šéfredaktorem se stal Redaktorem Všeobecných zpráv a Zahraniční sekce. Mimo něj tu jsou ještě další čtyři Redaktoři, kteří mají na starosti Politickou, Sportovní, Ekonomickou, Zábavní a Reklamní sekci. Každý Redaktor má pod sebou tým, který obsahuje jednoho Editora a tři až devět žurnalistů. Slečna Grantová na všechno dohlíží, přičemž má na starosti úvodní stránku a Bradavickou sekci, která bude v podobě bonusových stránek jednou za týden.

Dále tu máme pět fotografů, jeden z nich se specializuje na fotografie pořízené ze vzpomínek ve speciální místnosti s projekční myslánkou. O grafickou část se postarají hned tři lidé. Samotných žurnalistů je celkem dvacet. Také jsem rozšířil řady domácích skřítků, kterých je nyní třicet pět," vyčetl GrimClaw ta nejdůležitější data.

„Výborně, jak jsme na tom se zlatem a kdy jaký je předpoklad pro návratnost?" položil Hadrian důležitou otázku.

„Neboť jsi použil téměř všechno zlato z Investičního Trezoru, musel jsem sáhnout do tvého Svěřeneckého Trezoru, odkud jsem použil bezmála čtyřicet dva tisíc galeonů. Budu od tebe dodatečně potřebovat několik podpisů a konečný podpis s datem, kdy Denní Věštec přejde do nového formátu," odpověděl GrimClaw a položil před Hadriana celou složku pergamenů, které bylo nutné podepsat.

„Říkáš, že když se rozhodnu, jsme schopní přejít na nový formát hned od zítřka?" ujišťoval se Hadrian.

„Slečna Grantová ví přesně, co dělá a pokud si to budeš přát, zítřejší vydání bude již pod novým jménem," ujišťoval jej GrimClaw.

„Dobrá, Veritasium se ukáže světu hned prvního ledna, všichni se budou zotavovat z nočních oslav a jejich reakce nebude tak pohotová nebo silná, ne že by to něco změnilo," ušklíbl se Hadrian.

„Výborně. Pokud jde o návratnost všech nákladů, počítej dobu dvou let, pokud se tedy nerozhodneš prodat nějaký ten podíl. Již nyní je hodnota celých novin trojnásobná a ještě poroste. Odhaduji, že prodejem třiceti procent získáš zpátky vše, co jsi do tohoto projektu investoval," zhodnotil GrimClaw celou situaci a Hadrian přikývnul.

„Na zlato nijak nespěchám a ačkoliv stále plánuji zakoupit Kovárnu Duší, již na to tolik nespěchám," usmál se Hadrian, když spatřil, jak GrimClaw vzhlédl k jeho téměř neviditelné jizvě na čele.

„To jsou velice dobré zprávy, skutečně dobré," prohlašoval goblin s nadšením v hlase.

„Vskutku," souhlasil Hadrian. „Převeď prosím sedmdesát tisíc galeonů ze Svěřeneckého Trezoru do Investičního Trezoru. Založ také další trezor pro mojí tetu pod jménem Petúnie Evansové, do kterého vložím třicet šest tisíc galeonů," řekl Hadrian a z Inventáře vytáhl bezedný váček s daným množstvím zlata, které GrimClawovi položil na stůl.

„Velice jednoduché a při odchodu z banky ti předám patřičné dokumenty i s klíčkem k novému trezoru pro tvojí tetu," řekl GrimClaw a hned se pustil do další práce.

Hadrian během toho dokončil podepisování všech pergamenů ve složce a přemýšlel, jak postupovat dál ohledně Templářů.

„Hotovo. Co je dalšího na pořadu dne?" zažertoval GrimClaw, což bylo pro gobliny zcela nezvyklé, ale Hadrian si z toho nic nedělal.

„Řád Templářských Rytířů. Chci je do jednoho vymítit z Anglie, Skotska i Irska. Alucard má pár kontaktů, kteří jsou schopní nám dodat potřebné informace, ale na eliminaci Templářů je nás extrémně málo. V první řadě hlavně nechci, aby se z toho stal konflikt mezi normálním a magickým světem a rád bych to udržel v relativní tajnosti. Máš nějaký nápad, jak bych mohl získat dostatečný počet lidí k získání veškerých informací o Templářích na našem území a poté i dostatečnou sílu k jejich celkové eliminaci?" optal se Hadrian svého Správce Pokladů.

„Tví předci měli velice blízké vztahy s jistou rodinou. Pokud se nepletu, nejmladší potomek je ve tvém ročníku a koleji. Pokud si nechceš příliš špinit ruce, přes Abyss Aukci lze najmout velké množství žoldáků. Také si pamatuji, že jistá rodina Vongola dluží tvému rodu jednu velkou službu za záchranu života jejich Čtvrtou Hlavu rodiny.

Vongola famiglia je jednou z nejmocnějších organizací uvnitř Italské mafie, která má status čistokrevného rodu i přes fakt, že nikdo z nich nemá magii jako normální kouzelníci a kouzelnice. Jejich darem je schopnost ovládat Sedm Nebeských Plamenů, což je velice vzácný dar, který se vyskytuje pouze v několika rodinách na celém světě. Existují i rodiny s darem ovládat Sedm Zemských Plamenů, ale těch je ještě méně," vyložil mu možnosti, které před sebou Hadrian měl.

„Všechno to jsou dobré nápady a ještě dneska kontaktuji Blaise s žádostí o schůzku s jeho matkou nebo sestrou. Ty mi jistě pomohou s navázáním kontaktu s touhle Vongola rodinou, která mému rodu stále dluží. Kolik si myslíš, že bych měl investovat do žoldáků?" optal se Hadrian a GrimClaw z jedné ze složek ve svém šuplíku vytáhl zlatý erb se jménem Vongola.

„Tohle ti pomůže při navázání kontaktu. Co se týče nájemných žoldáků, v závislosti na jejich počtu se tahle investice může pohybovat od jednoho sta tisíc po jeden milion Abyss Dolarů," odpověděl mu GrimClaw.

„V tom případě otevři speciální trezor pro tyhle účely a vlož do něj těchto osm set tisíc Abyss Dolarů. Jakmile budu mít dostatek informací o celém Templářském Řádu v Británii a Irsku, najmeme ty nejschopnější žoldáky a vyhladíme je z povrchu zemského. Každý další den, kdy ti bastardi unášejí a mučí magické děti, je jen dalším hřebíkem v jejich rakvích," rozhodl Hadrian.

„Národ Goblinů se nesmí vměšovat do záležitostí kouzelníků a Zákon o Utajení nám zakazuje se odhalit mudlům. Nikdo ale nemusí vědět, že Národ Goblinů má k dispozici speciální magii, která dokáže skrýt naší pravou podstatu. Nikdo také nemusí vědět, že aktuálně má Národ Goblinů k dispozici pět set mladých a hlavně krvežíznivých válečníků, kteří by rádi ochutnali krev našich nepřátel," prohlásil GrimClaw jen tak, jako by se nechumelilo a on Hadrianovi právě nesdělil jedno z důležitých tajemství svých lidí.

„Budu na to pamatovat, GrimClawe. Z mé strany je to vše a pokud pro mě nemáš něco dalšího?" optal se Hadrian a GrimClaw zakroutil hlavou. „V tom případě je to pro dnešek všechno. Nechť se tvůj meč koupe v krvi tvých nepřátel," rozloučil se Hadrian.

„Nechť tvá magie zpívá tóny vítězství," rozloučil se i GrimClaw, než zabezpečil svojí práci a hned se vydal k Ragnokovi podat důležité hlášení.

oooOOOooo

Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.

Hned druhý den z rána dostal Hadrian odpověď od Blaise i s mezinárodním přenášedlem do Itálie, kde se právě se svojí rodinou nacházel. Normálně by vzal někoho sebou, ale teta Petúnie se rozhodla navštívit jejich nový domov a začít s jeho vybavováním a výzdobou. Integra se rozhodla Petúnii pomoci a zároveň sloužit i jako její ochranka.

Děvčata se vrátila ke svým rodinám, ačkoliv Gemma stávky trávila u Amandy, její rodiče byli v zahraničí na výzkumné cestě a Hadrian se neptal, co přesně zkoumají.

Cestování pomocí mezinárodního přenášedla byl asi ten nejhorší pocit, jaký kdy Hadrian zažil. Nejenže měl pocit, že má v břiše zabodnutý hák, který jej táhne, všechno kolem něj se několik minut točilo neuvěřitelnou rychlostí a on měl pocit, že se každou chvílí pozvrací. Když to všechno nakonec skončilo, rozplácl se na zemi a rychle mrkal, aby se jeho zrak ustálil a nebe nad ním se přestalo točit.

„Konečně něco v čem nejsi dokonalý?" zavtipkoval známý hlas a Hadrian pootočil hlavu, aby spatřil Blaise ve společenském obleku.

„Kouzelnický svět je plný idiotů a masochistů! Proč nikdo již nevymyslel lepší způsob přepravy?" vyprskl Hadrian a chytil se Blaisovy ruky, kterou mu podal na pomoc.

„Díky," dodal, když konečně zase stál na nohou a otřepal se od trávy, ve které ležel.

„Někteří hosté nebudou rádi, že nejsi ve formálním oblečení, ale to je konec konců jedno. Jsou to jen hosti a o čem matka rozhodne, to platí," poznamenal Blaise a Hadrian se ušklíbnul, protože během jediného kroku se jeho civilní oblečení změnilo na slavnostní kimono.

„Je tohle lepší?" optal se a Blaise málem zakopnul, když si všimnul změny jeho oblečení.

„Netuším jak jsi to udělal, ale jednoho dne na to přijdu, Pottere!" prohlásil Blaise.

„Mám toho mnoho, co můžu ostatním nabídnout a aktuálně zvažuji několik lidí, které bych mohl začít učit, jen si stále nejsem jist nakolik všem kandidátům mohu věřit. Nikdo nechce učit někoho, kdo pak stane proti němu," odpověděl Hadrian tajemně a Blaise se na nějakou chvíli zamyslel, než přikývnul.

„Matka mi dala instrukce, abych tě zavedl do její pracovny, kde na nás již čeká i s mojí sestrou. Podle toho, jak se vaše schůzka vyvine, ti budu moci později představit i své bratrance a sestřenice, pokud tedy nespěcháš zpátky do Anglie," nabídl mu Blaise.

„Uvidíme," byla Hadrianova jediná odpověď.

Sídlo Zabiniů byl majestátný zámek, kterému nechybělo snad nic, čím by se dávná šlechta mohla normálně chlubit. Hadrian dokonce zahlédl i vnitřní nádvoří, kde bylo umístěno mnoho stolů s občerstvením i taneční parket a k tomu tam hrála živá klasická hudba.

„Jsme tady," upozornil jej Blaise a zaklepal na dveře, které po vyzvání otevřel.

„Matko, sestro, tohle je Hadrian Potter. Hadriane, má matka a Hlava rodiny, Lukrécie Zabini a má sestra a Dědička rodiny, Bianca Zabini," představil je Blaise, než se mírně poklonil a opustil místnost.

„Vaše žádost o tohle setkání nás zastihla zcela bez očekávání, Dědici Pottere," prohlásila Lukrécie Zabini.

„A za to se omlouvám, madame Zabini. Jsem také vděčný, že jsi si na mě našla čas tak brzy," odpověděl Hadrian a přijal její ruku, kterou náznakem políbil.

„Můj bratr o vás často psal ve svých dopisech, Dědici Pottere. Bylo zábavné sledovat, jak se jeho postoj vůči vám měnil," řekla Bianca Zabini a Hadrian přijal její ruku stejným způsobem.

„Nemohu říci, že by se Blaise o své rodině příliš někdy rozmluvil, nicméně mi je potěšením vás poznat, Dědičko Zabini," odvětil a Lukrécie mu ukázala na křeslo u konferenčního stolku, kde se ona i její dcera posadily.

„Normálně bych nebyla takhle přímá, ale nemám příliš času, tak přejděme k důvodu vaší návštěvy, prosím," požádala jej Lukrécie.

„V tom případě budu mluvit narovinu. Jsou dva důvody, proč jsem o tuhle schůzku požádal. Prvním je otázka o spolupráci mezi našimi rody a jaké služby od Zabiniů můžu žádat. Druhým důvodem je žádost o pomoc v podobě navázání kontaktu s Vongola famiglia, můj rod s nimi má jistou historii a nyní na ní hodlám navázat potencionální spolupráci," vysvětlil Hadrian.

„Vongola famiglia si nedávno prošla změnou ve vedení a ačkoliv Vongola Ottavo stále žije, vedení předala svému synovi. Vongola Nono bude potřebovat ještě několik měsíců, než získá nad celou rodinou plnou kontrolu a prosadí změny, které při předávání moci oznámil," oznámila Bianca.

„Bianca má pravdu, ale Daniela by se tu měla dneska objevit a ačkoliv již není ve vedoucí pozici, stále má dostatečnou moc k uzavírání dohod o spolupráci," přidala Lukrécie další informaci a Hadrian doufal, že má pravdu. „Co se týče spolupráce mezi našimi rodinami, vždy jsme pro rod Potterů sloužili jako informátoři a nejednou jsme byli pověřeni eliminací vašich nepřátel, samozřejmě za určitou cenu," odpověděla na jeho první otázku.

„Můj problém je Řád Templářských Rytířů. Za poslední týden jsem se ocitl hned dvakrát pod útokem z jejich strany. Zjistil jsem, že Templáři unášejí magické děti a provádí na nich pokusy, osobně jsem byl nucen zneškodnit chlapce, ze kterého se pokusili vytvořit Obskuriála. Bývalý manžel mé tety se k nim přidal a má teta i s jejím nenarozeným dítětem jsou cílem těchto zvířat. Odmítl jsem jim tetu vydat a odmítl jsem i umřít, proto jsem já i moji spojenci ve válce s tímto Řádem.

Nyní hledám další spojence, kteří by zajistili potřebné informace k absolutní eliminaci tohoto Řádu z území Velké Británie a Irska. U Gringottovic banky jsem také otevřel speciální trezor s odměnou pro žoldáky, které pro mě najmou. Zmíním pouze to, že odměna bude vyplacena v Abyss Dolarech," vysvětlil a ačkoliv na sobě Lukrécie odmítala cokoliv dát znát, Hadrian spatřil její reakci na jeho zmínku o Abyss Dolarech.

Bianca na druhou stranu vůbec netušila, o jaké měně se to bavit a co její zmínění skutečně znamenalo.

„Boj s tak velkou organizací nebude vůbec jednoduchý. Získání dostatečného množství informací zabere velké množství času a hlavně lidí," řekla Bianca.

„Na tom nezáleží," odmítla okamžitě Lukrécie. „Všechen dostupný personál naší rodiny se začne během týdne přemisťovat do Anglie, kde máme pár zabezpečených lokací. Bude nám trvat nejméně měsíc, než budeme mít prvotní informace o počtu našich nepřátel a jejich majetku. Do třech měsíců jsme schopní dohledat i toho nejskrytějšího člena této organizace!" slíbila okamžitě a Bianca se na svou matku dívala s překvapením na tváři.

„Matko?" nechápala.

„Všechno ti vysvětlím později. Nyní prosím jdi mezi hosty a podívej se, jestli tu již není Vongola Ottavo, pokud ano, požádej ji o soukromou schůzku," řekl Lukrécie směrem ke své dceři.

„Jak si přeješ," řekla Bianca a ačkoliv nechápala změnu v matčině chování, věděla že se jí později dostane plného vysvětlení.

Hned, jak Bianca opustila pracovnu, Lukrécie aktivovala bariéry proti jakémukoliv odposlechu.

„Mí potomci stále neví o mnoha věcech a nebylo třeba je informovat o světě, který je skrytější než ten magický. Pokud víš o Abyssu již takhle mladý, nemáš pouze dar magie, ale i nějaký další dar od samotné Bohyně. Blaise se zmínil, že dokážeš bojovat s pomocí ledu a blesků?" snažila se vyzvídat.

„Živly Ledu a Blesků, jistá část mého dalšího daru," souhlasil Hadrian.

„Zmínil také to, že jistá dívka první generace má dar pro Oheň? Jistá Dědička Dagworth-Grangerová a tvá dlouholetá kamarádka," pokračovala. „Je to jen náhoda nebo její dar pochází z toho tvého?" položila nakonec důležitou otázku a Hadrian netušil, jak moc na ní odpovědět.

„Prozradím, že Tamara svůj dar získala díky mě. Také řeknu, že Blaise je jeden z možných kandidátů na toho, s kým bych svůj dar sdílel. Sdílení mého daru není neomezené a jakmile jednou někdo tyhle dveře otevře, již je nelze zavřít. Abyss je navíc nebezpečné místo," odpověděl a Lukrécie si jej dlouze prohlížela.

„Půlroční operace proti Templářům na ostrovech zcela zdarma, když se Blaise stane příštím člověkem, se kterým svůj dar budeš sdílet. Oba své potomky seznámím s Abyssem a nebezpečím, které se v něm ukrývá, takže se není třeba bát toho, že by neměli všechny informace," nabídla mu a ačkoliv netušila přesnou podobu jeho daru, možnost ovládat jakýkoliv živel byla velice lákavá a její rodina by získala daleko lepší postavení.

„Proč Blaise a ne Bianca?" optal se Hadrian a opomenul fakt, že mu Lukrécie tykala i přes fakt, že by mu měla formálně vykat.

„Pro mojí rodinu by jistě bylo lepší, kdyby její Dědička měla extra schopnost, ale Blaise stráví několik dalších let po tvém boku, takže se bude moci plně naučit svůj nový dar ovládat a to je daleko důležitější, než by má Dědička měla něco navíc," vysvětlovala Lukrécie svůj postoj a Hadrian jej přijal, ačkoliv to celé bylo založeno jen na její neinformovanosti.

„Abych mohl Blaisovi darovat novou schopnost, musím mít přístup k odstíněné rituální místnosti. Tu, kterou jsem používal do teďka, je mi již nepřístupná. Našel jsem jednu v Bradavicích, ale byla tam i lidská kostra, takže pochybuji, že by byla bezpečná k použití," oznámil jí Hadrian a sledoval, jak se Lukrécie ušklíbla.

„Bradavice skrývají více tajemství, než si kdo může představit. Znám speciální místnost na sedmém poschodí ...," řekla a začala mu vysvětlovat, jak najít a správně používat Komnatu Nejvyšší Potřeby.

Bianca po opuštění kanceláře své matky rychle obešla většinu hostů, aby se ujistila, že Daniela Vongola není mezi nimi. Když ji nenašla mezi hosty, zamířila do místnosti určené pro magickou přepravu a přemístila se pryč. Sice nechápala, proč se matka rozhodla konat tak, jak konala, ale rozhodně jí věřila a neměla problém pomoci tam, kde bylo třeba.

„Jméno a důvod návštěvy!" vyzval ji muž hlídající dveře do menšího domu, kam se Vongola Ottavo odebrala po odevzdání vůdčí pozice jejich rodiny.

„Bianca Zabini. Má matka mě poslala najít Vongola Ottavo kvůli jisté spolupráci," představila se a muž mírně naklonil hlavu, jak poslouchal rozkazy skrze skryté sluchátko v uchu.

„Madame Daniela je v čajovém salónku na konci vstupní chodby," řekl strážce a pustil Biancu do domu.

Ta prošla dveřmi a bez rozhlížení nebo zastavování se zamířila přímo ke svému cíly. Samozřejmě si všimnula dalších dvou strážců, kteří stáli nad schodištěm ve druhém patře a sledovali každý její krok. Bianca dorazila ke dveřím do čajového salónku a letmo zaklepala na dveře, ty se následně otevřely, přesněji je otevřel další strážce, který stál za nimi.

„Dědička Zabini, jaké milé překvapení. Pojď dál, drahá a posaď se," vyzvala ji Daniela, která již měla svůj věk, ale i tak stále vypadala jako impozantní žena, která dokázala jediným pohledem prokouknout do její duše.

„Madame Danielo," pozdravila Bianca a poslechla její instrukce.

„Copak tě ke mě přivádí, drahá? Hlavně, když jsem se dneska navečer chystala navštívit slavnost, kterou tvoje matka pořádá?" zajímala se Daniela.

„Má matka se rozhodla přijmout žádost o schůzku s jedním spolužákem mého bratra. Jednou z jeho žádostí byla prosba o navázání komunikace mezi ním a Vongola famiglia," odpověděla Bianca.

„Jeho jméno nebo postavení musí být velice silné, když se mu Lukrécie rozhodla vyhovět. Nicméně nevidím jediný důvod, proč by o naší rodině měl kdokoliv z Anglie něco vědět," namítala Daniela.

„Jmenuje se Hadrian James Potter a říkal, že jeho předci měli nějaký druh spolupráce s vaší rodinou, dokonce vytáhl i malý erb vaší rodiny," osvětlila Bianca situaci.

„Ach, naše minulost a dluhy nás konečně dohnaly? Copak mladý Potter žádá?" optala se Daniela a již na tváři neměla lehký úsměv, naopak zcela zvážněla a v očích ji bylo vidět i nemalé vyčerpání.

„Nevím kolik toho můžu říci, ale matka již souhlasila se spoluprací v boji proti Řádu Templářských Rytířů na území Velké Británie. Vím, že by normálně nesouhlasila tak rychle nebo by se pokusila z Dědice Pottera vytáhnout značné množství zlata, ale vše se změnilo v okamžik, kdy zmínil Abyss Dolary. O této měně jsem ještě neslyšela, ale matka slíbila, že mě i bratra později plně informuje," vyzradila Bianca a v celém domě nastalo hrobové ticho.

„Abyss je místo plné smrtelného nebezpečí a nástrah, kde silní vládnou a slabí v tom nejlepším případě zemřou. Pokud sis někdy myslela, že život v mafii je temnotou lidské civilizace, tak Abyss je tisíckrát horší. Existuje tam jen několik důležitých zákonů a jejich porušení znamená absolutní eliminaci a věř mi, že to nebude rukou někoho normálního. Nejdůležitější zákony Abyssu jsou prosazovány samotnou Matkou Přírodou, která stojí na počátku všech darů, které u lidí můžeš po celém světě najít," vysvětlovala Daniela a Bianca tomu odmítala uvěřit, ale věděla, že by jí takhle nelhala.

„Danielo, tvůj syn stále plně neupevnil svojí pozici vůdce rodiny, jakákoliv akce může jeho postavení ohrozit. Také nemáme dostatek personálu, abychom se vydali do boje s Řádem, který se již několik století ukrývá a konsoliduje svojí moc ve stínech dnešních politiků a nadnárodních společností," vystoupil ze stínu jeden z jejích strážců a zároveň i rádců.

„Jsem si toho plně vědoma, Emilio, ale rodina Potterů kdysi zachránila životy Vongola Quarto a jeho Strážců. Od té chvíle jsme povinni splnit jakoukoliv žádost, kterou rodina Potterů vznese. Tento pakt je zapečetěn Magií rodiny Potterů a Nebeskými Plameny naší rodiny," odvětila Daniela. „Jinak máme dostatek spojenců, abychom byli úspěšní v jakékoliv misi, kterou pro nás mladý Dědic Potter bude mít. Také nezapomínej, že Templářům stále dlužíme za jejich zločiny vůči našim rodinám a civilistům pod naší ochranou," připomněla mu.

„Jak myslíš, ale Timoteo nebude souhlasit," namítal Emilio.

„Můj syn nebude mít na vybranou, hlavně když se ke mě připojí ostatní z Cavallone, Beccio, Nero a Giegue rodin," odpověděla Daniela a ačkoliv cítila únavu, který přicházela s věkem, pocítila i to, jak se její Nebeský Plamen opět plně probouzí v očekávání dalšího boje, což jí naplňovalo novou energií.

„Jak myslíš. Mám připravit transport do sídla rodiny Zabini?" optal se Emilio.

„Bianca se postará o mé přemístění, vy ostatní se můžete dopravit auty. Nyní mě omluvte, nejsem oblečená ve vhodném oblečení," rozhodla se Daniela a Emilio věnoval Biance nevrlý pohled, ale nedovolil si neuposlechnout.

oooOOOooo

Hadrian se do domovské země vrátil až k večeru po tom, co dlouhé hodiny smlouval s Lukrécií Zabini a Danielou Vongola o tom, čeho si přál dosáhnout. Neměl v takovém boji příliš zkušeností a tak nechal obě ženy, aby mu vysvětlily, co všechno bylo třeba udělat a zařídit, než v Británii vymažou Templáře z povrchu zemského.

Během těchto rozhovorů byli Bianca s Blaisem obeznámeni o existenci dalšího světa, který byl skrytý daleko lépe, než ten magický. Lukrécie jim řekla mnoho věcí, Daniela se občas přidala a Hadrian doplnil to, co ve vysvětlení chybělo

Blaise byl samozřejmě nadmíru potěšen tím, že získá schopnost ovládání nějakého živlu, což byla cena za pomoc, kterou rodina Zabini Hadrianovi slíbila. Bianca se netvářila příliš spokojeně nad tím, že Blaise, který byl potencionálním Dědicem, měl získat novou schopnost a ona nikoliv. Aby si Hadrian plně zajistil i její spolupráci, prozradil, že jeho dar má několik úrovní, kde on je primární nositel, Blaise bude sekundární nositel s možností předat tento dar na terciárního nositele, ale jen za jistých podmínek.

I samotná Lukrécie si hned uvědomila, že díky jejímu rozhodnutí získá Blaise v jejich rodině daleko silnější postavení a bude v budoucnu schopen vytvořit svojí vlastní speciální skupinku lidí s touhle schopností. Ve své mysli tak začala plánovat, jak zařídit oficiální spojenectví mezi rodinou Zabini a rodem Potterů.

Během toho, co byl pryč, stihla jeho teta s Integrou plně vybavit jejich nový byt a to včetně pokojíku pro tetino nenarozené dítě.

Také se dozvěděl, že během dne policie zatknula osm členů žhářského gangu, kteří se pokusili zapálit domy jeho přátel, ale díky ochranným bariérám a clonám kolem nich, skončili tři žháři v nemocnici s popáleninami, když se jejich zápalné láhve od těchto bariér a clon odrazily nazpátek. I Gemma ohlásila útok na dům jejích rodičů, ale protože byli v zahraničí, celý dům byl zabezpečený a útočníci nic nezmohli.

Pouze Amandin domov byl toho dne nenavštíven, což je všechny znervóznilo a Amanda přesvědčila svého otce, aby kolem domu navýšil ochranu. To se nakonec ukázalo jako rozumný krok, když s úderem půlnoci její otec padl k zemi s bolestí v hrudi, jak pocítil zničení všech ochranných bariér a clon kolem jejich sídla v jediný okamžik.

Amanda okamžitě kontaktovala své přátele, zatímco poručila matce, aby otce přemístila do zabezpečeného bunkru pod zahradním jezírkem.

„Jaká je situace?" optal se Hadrian hned, jak se objevil jen kousek od Amandy.

„Muži tvého otce jsou dole, vzali sebou tři Smrtijedy," oznámila Gemma, která vyhlížela z okna, co se děje venku před domem.

„Jsme na to sami, Sam, Fey a Tamara mají od svých rodičů zákaz opustit dům," řekla Amanda po tom, co ukončila telepatický hovor, který Tamara navázala.

„Nevadí, Alucard je přítomen a má sebou i pětici dalších upírů. Integra chrání mojí tetu, kdyby náhodou zaútočili i na ní," řekl Hadrian a rychle vytvořil ledovou stěnu, kterou zastavil skleněné i dřevěné střepy roztříštěného okna. Tím do místnosti proskočil napůl přeměněný vlkodlak, ale daleko se nedostal, protože mu Amanda probodla srdce svým kopím.

„Škoda, že to nebyl Šedohřbet, za jeho hlavu je slušná odměna," prohlásila a hned, jak ze svého kopí shodila mrtvého vlkodlaka, hodila jej do míst, kde ještě před chvílí byly vstupní dveře. Bolestný křik byl jasnou odpovědí na to, že neminula.

Gemma mezitím dveřmi vyslala Bleskovou Vlnu, kterou se od Hadriana naučila, tu následovalo několik dalších bolestných výkřiků. Hned po tom, co Blesková Vlna prošla skrze dveře a zasáhla jejich nepřátele, Hadrian s ledovou katanou v ruce proběhl do chodby a dal se do eliminace všech maskovaných útočníků.

„ÚSTUP!" rozlehl se celým sídlem jediný příkaz a ti, kteří byli stále při smyslech, použili přenášedla k tomu, aby se dostali do bezpečí. Těch, kteří utekli, nebylo mnoho, sotva tři nebo čtyři Smrtijedi.

„Zasraní zbabělci!" rozčilovala se Amanda a vrazila kopí do hlavy Smrtijedovi, který se natahoval pro své vlastní přenášedlo.

„Nemusíš se bát, tohle byla jejich jediná šance," ozval se Alucard a natáhl k ní dlaň s pokrouceným kovem, který připomínal dýku. „Pochybuji, že na světě existuje více jak pár dalších dýk tohoto typu. Na světě existují možná jen tři lidé, kteří jsou schopni tyhle dýky vytvořit a jejich tvorba trvá celých třináct let," dodal na vysvětlenou.

„Musíme obnovit ochrany kolem sídla," rozhodla Amanda a zamířila k obrazu, který ukrýval schodiště do podzemní místnosti s Runovým kamenem, ke kterému byly připoutány veškeré bariéry a clony kolem domu.

„To nebude tak jednoduché. Jak můžeš vidět, při zničení všech ochran kolem domu došlo k poškození i Runového kamene a pokud se nepletu, i tvůj otec utržil zranění. Minimálně měsíc bude trvat, než se jeho magické jádro zotaví," oznámil Alucard a sám studoval Runový kámen a jeho poškození.

„Mají Goblini k dispozici Runový kámen této velikosti?" optal se Hadrian, který si jej prohlížel pomocí Magického Vidění.

„Pokud máš jeden milion galeonů," odvětil Alucard a Gemma zalapala po dechu.

„Zlato není problém, navíc v trezoru máme několik záložních Runových kamenů. Problém je magie, která byla v tomto Runovém kameni za celá staletí nashromážděna. Nové bariéry nebudou již tak mocné a naše sídlo bude velice snadno zranitelné. Během války našimi bariérami neprošel ani samotný Temný Lord, nyní jimi projde každý druhý," lamentovala Amanda a zavolala si pětici domácích skřítků, kterým hned předala sérii úkolů.

„Co uděláme s útočníky?" optal se Hadrian, který by je normálně zmrazil a roztříštil nebo je nechal zmizet stejně, jako mizela zabitá monstra v dungeonech.

„Nemusíte se o ně strachovat, moji společníci se postarají o mrtvá těla a ti, kteří přežili si budou přát, aby se tak nestalo," zazubil se na ně Alucard a špičkou jazyka si olízl několik kapek krve ze svých tesáků.

„Hadriane, Gemmo, pokud se prosím postaráte o zabezpečení domu i okolí? Musím zkontrolovat svého otce," požádala je Amanda a oba se hned vydali do vstupní síně, odkud zmizela mrtvá těla Smrtijedů i vlkodlaků. Hadrian si přivolal Glacian a vyvolal i Ledového Elementála, Harpii a Liche, aby mu pomohli v hlídkování okolních pozemků.

Amanda nakonec poslala pro rodinného léčitele, který jejímu otci předepsal sérii lektvarů a na celý měsíc mu zakázal praktikování jakékoliv magie. To se mu sice nelíbilo, ale možné roztříštění jeho magického jádra a konečná ztráta jeho magie i života mu bylo dostatečným důvodem k tomu, aby se jeho příkazy řídil do posledního puntíku.

Ačkoliv jejich rodina utržila značnou ránu a škoda byla veliká, nikdo z nich nepřišel o život. Lord Rosier mohl ale s jasným přesvědčením říci, že byl na svojí dceru náležitě pyšný a ačkoliv měl jisté pochyby o jejím vztahu s mladým Potterem, po shlédnutí vzpomínek v myslánce se jakékoliv pochyby velice rychle vytratily.

Lord Rosier navíc znal svojí dceru a věděl, jak si ráda hrála se členy opačného pohlaví, než je nakonec odhodila. V tomto případě ale neviděl jediný náznak toho, že by pro ní byl mladý Potter pouze hračkou a rychle pochopil, že pokud se neobjeví někdo jiný, byl aktuálně jediným kandidátem na jejího manžela.

„Nad čím přemýšlíš, drahý?" optala se jej jeho vlastní žena, když leželi ve své ložnici.

„Nad tím, že si naše dcera již vybrala svého budoucího muže a jak ze zkušenosti vím, zdědila tvé přesvědčení, takže dosáhne svého i kdyby jí v cestě stáli Temný Lord s Brumbálem dohromady," vyslovil nahlas své myšlenky.

„Mladý Potter je mocný čaroděj a žádný kouzelník se mu jen tak nevyrovná, takže není divu, že je Amanda okouzlená jeho mocí a potenciálem. Z politického hlediska sebou nese jména jako jsou Potter, Black a Peverell. Pokud na to přijde, tak by mohl zdědit i jméno Flamel, ale s ohledem na Kámen Mudrců o tom silně pochybuji," řekla a prozradila něco, co její muž netušil.

„Čaroděj? Jsi si jistá?" ujišťoval se hned a jakmile přikývnula, bylo mu vše jasné. Jeho dcera byla jedna z mála, která se dostala na vyšší úroveň žebříčku, který rozděloval jejich svět. Kouzelníků a Kouzelnic bylo obrovské množství, Čarodějů a Čarodějek již podstatně méně a to nemluvil o Mázích.

„Jakmile se situace uklidní, sednu si s Amandou a projednám s ní možnost o spojenectví mezi našimi rody. Se smrtí jeho rodičů se veškeré aliance rozpadly a z toho, co jsem viděl, rody Longbottomů a Bonesů se k mladému Potterovi otočily zády," rozhodl se Amandin otec, než znaveně objal svojí ženu a ponořil se do říše snů.

oooOOOooo

Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.

Příchod Nového roku měl znamenat vždy čistý start a nové šance, pro některé to byl začátek plnění osobních předsevzetí a pro některé se naprosto nic nezměnilo, jen číslo roku se opět zvedlo o jedno jediné číslo.

Mnoho obyvatel kouzelnického světa bylo nicméně stále pod vlivem večerních i popůlnočních oslav, když ráno automaticky u snídaně do rukou vzali Denní Věštec, jen aby tupě nebo v šoku zírali na nový název kouzelnických novin. Nový název ale nebyl jedinou změnou, změnil se i celkový vzhled úvodní stránky, stejně jako formát novin.

Veritasium

Nové jméno a začátek v dlouhé historii Denního Věštce – píše Margaret Grantová (Šéfredaktorka – 21)

Tak by se dala do jedné věty shrnout změna, kterou si vaše oblíbené noviny prošly. Ve skutečnosti těch změn mnohem více a tento článek je menší shrnutí toho, čím celá změna začala a jak následně pokračovala až k tomu, co vidíte před sebou.

Denní Věštec byl doposud vlastněn mnoha lidmi i samotným Ministerstvem Kouzel, které mělo kontrolní podíl, tedy až do chvíle před několika měsíci. Nový majitel Veritasia prvně odkoupil podíly soukromých osob, než přišel na řadu i podíl Ministerstva Kouzel, ten nebylo jednoduché získat, ale nakonec se povedlo a nový majitel mohl s pomocí Goblinů z Gringottovic banky začít pracovat na změnách.

Hlavní změnou Denního Věštce je změna jména na Veritasium, což je odvozeno od slova Veritas neboli Pravda. S touhle změnou v názvu novin přišla i změna politiky všech zaměstnanců, kteří podepsali magickou smlouvu apelující na to, že každý článek a informace v něm musejí být založeny na pravdě. Pokud bude nějaká informace nepotvrzená jako pravda, bude označená jako pouhá spekulace nebo osobní názor.

To ve výsledku znamená, že Veritasium již nebude nadále šířit propagandu soukromých osob nebo organizací. Pokud se tento fakt někomu nelíbí, má upřímně smůlu, protože s absolutní kontrolou novin získal nový majitel i absolutní kontrolu nad historií všech finančních transakcí spojených s Denním Věštcem a nové vedení nemá problém tyto informace zveřejnit v případě možných výhružek proti našim novinám nebo samotným zaměstnancům.

Další změna, kterou si Denní Věštec prošel, je jasné rozdělení novin do sekcí pro lepší orientaci. Změna po vizuální stránce je toho součástí a věřím, že každého z vás potěší jednotnost písma i jeho nový formát.

Úvodní strana Veritasia bude věnována vždy těm nejvýstižnějším článkům z každé z následujících sekcí, do kterých jsou noviny rozděleny.

Všeobecné zprávy – sekce o tom, co se děje v běžném životě obyvatel kouzelnického světa bez jasného zaměření.

Politická sekce – články, rozbory a rozhovory o domácí politické scéně, jak z kouzelnického světa, tak i z toho mudlovského, pokud se jejich zákony a politické postavení dotkne našeho běžného života.

Sportovní sekce – články, komentáře a žebříčky kouzelnických sportů, jak z domácího prostředí, tak i ze zahraničí.

Ekonomická sekce – články, studie a rozhovory s odborníky na ekonomii našeho světa.

Zahraniční sekce – to nejdůležitější z celého světa.

Zábavná sekce – denní dávka zábavných komiksů, křížovek, hádanek, runových puzzle a mnoho dalšího.

Reklamní sekce – místo pro inzeráty a reklamy.

Bradavická sekce – články a korespondence s Bradavickými procesory i studenty o událostech posledního týdne. Tato sekce se v novinách objeví pouze jednou za týden a to v neděli ráno.

Doufám, že tohle jednoduché shrnutí rozdělení nového formátu novin bylo dostačující pro všechny naše čtenáře. Kanceláře našich novin jsou stále na tom stejném místě, byly jen zmodernizovány a rozšířeny o další prostory pro nové zaměstnance.

Bližší informace o každé sekci naleznete v dané sekci, kde se vám představí zodpovědní Redaktoři a vysvětlí vše, co byste chtěli a hlavně měli vědět.

Nyní vám všem přeji příjemné prožití Nového roku a brzké uzdravení se z oslav, které zachvátily náš svět.

Hadrian se po dočtení úvodního článku usmíval a představoval si výrazy všech, kteří v minulosti využívali Denní Věštec k šíření svých politických názorů a diskriminace vůči těm, na které pohlíželi shora.

„Proč se tak usmíváš?" optala se jej teta Petúnie, která si toho dne trochu přispala a byla vděčná za snídani, kterou Hadrian přichystal.

„Představuju si výrazy těch, kteří kdysi zneužívali Denního Věštce pro své vlastní účely. Ten, kdo v kouzelnickém světe kontroluje tisk a šíření informací, kontroluje všechny ty ovce, které se nechají klidně vést za nos i ke své vlastní zkáze," odpověděl Hadrian a předal tetě noviny.

„To tu neexistují nějaké zákony, které by omezovali soukromé vlastnictví tisku?" zajímala se teta a Hadrian zakroutil hlavou.

„Nikoliv, ale můžeme čekat, že se Ministerstvo Kouzel o něco takového pokusí. Problém je, že hned na druhé stránce dnešních novin je kopie magické smlouvy, kterou musí každý zaměstnance novin podepsat. Jakmile se Ministerstvo o cokoliv pokusí a my to zveřejníme, nikdo to nebude schopen popřít, protože to bude jednoznačná pravda a žádný rozumný politik nespáchá takovouto veřejnou politickou sebevraždu," vysvětloval Hadrian.

„Takže se nemáš čeho bát," řekla teta Petúnie a Hadrian se rozesmál.

„Řekl jsem rozumný politik, tetičko a věř mi, že rozumných politiků je v kouzelnické Anglii velice málo. Očekávám problémy již během dnešního dne, nejpozději zítřejšího rána. Ale to již není tak můj problém, jako problém ochranky, právníků a Goblinů, kteří si na tyhle idioty již brousí zuby," řekl a úsměv z tváře mu nemizel, když si představoval idiotské politiky, jak se krčí před silou jejich vlastních zákonů.

Hadrianova předzvěst byla přesná, protože nebylo ani pravé poledne, když do budovy Veritasia vrazila jistá Dolores Umbridgeová s dvěma Bystrozory a začala vyřvávat na celé kolo, jak jsou tam všichni zatčeni za zradu vůči Ministrovi Kouzel a jejich vládě. Nejenže se všichni tři v dalším okamžiku ocitnuli v zadržovacích celách, které Goblini pro Veritasium připravili v případě možného útoku uvnitř budovy, do pěti minut byla vážená madame Umbridgeová i s dvěma bývalými Bystrozory odvedena v poutech samotnou madame Amélii Bonesovou, která celé situace okamžitě využila. Oba Bystrozoři přišli o své odznaky a ocitli se bez práce, ostatně Amélie nepotřebovala neloajální podřízené ve svých řadách. Protože se Kornelius stále zotavoval z celonoční oslavy, nebyl dostatečně rychlý, aby zachránil svého útočného psa ze spárů někoho daleko děsivějšího, aspoň pro něj.

Amélie z Dolores vytáhla přiznání ohledně všech zločinů, kterých se dopustila a ačkoliv Dolores protestovala proti Veritaséru v domnění, že nikdo neví o jejím míšeném původu. Zfalšování jejího rodného listu bylo jen začátkem zločinů, ze kterých ji Amélie hodlala obvinit. Ještě toho dne byla Dolores převezena do Azkabanu, kde měla vyčkat na soudní proces před celým Starostolcem.

oooOOOooo

Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.

Když konečně přišel den návratu do Bradavic, sváteční nálada pohasla, hlavně po tom, co si čím dál tím více lidí začalo uvědomovat změn, které přicházely v důsledku změny Denního Věštce ve Veritasium. Mnoho obyčejných lidí bylo šokováno kvalitou, kterou se noviny představily a již druhého dne se zvýšil odběr novin na dvojnásobek toho, čemu se těšil Denní Věštec.

Kornelius Popletal se chystal svolat mimořádné zasedání, ale Amélie Bonesová se mu hned postavila do cesty a obeznámila jej se zločiny jeho milované rádkyně. Upozornila jej, že jej bude pečlivě sledovat, protože figuroval v mnoha zločinech, které Umbridgeová spáchala a aktuálně jej chránila pouze Ministerská imunita, ale jen do chvíle, než by se Starostolec rozhodl tuhle imunitu zrušit a vydat jej jejímu oddělení k výslechu. Popletal nepotřeboval přílišného přesvědčování, ostatně Dolores měla mnoho nepřátel a nikdo z nich by ani nemrknul, kdyby se jí stala v Azkabanu nějaká nemilá nehoda dřív, než by vůbec stanula před porotou.

Hadrian byl celkem rád za tento chaos, který rozpoutal, protože nikdo si ani neuvědomil zmizení několika čistokrevných kouzelníků a přeživší Smrtijedi z útoku na sídlo Rosierů mlčeli. Chvíli uvažoval o tom, že by se z bytu do Bradavic rovnou teleportoval, ale rozhodl se, že nakonec s ostatními stráví celou cestu v Bradavickém expresu.

„Už jsem se bál, že vám rodiče zakážou se vůbec vrátit do Bradavic," nadhodil Hadrian, když vstoupil do kupé, kde již seděla Tamara s Fay a Sam.

„Nejsou příliš spokojení s nebezpečím, kterému jsme všichni vystaveni, ale souhlasili, že čím více toho budeme znát, tím lépe se dokážeme ubránit," řekla Sam a Fay souhlasně přikývnula.

„Otec očekává, že se během velkých prázdnin ukážeš, rád by si s tebou promluvil. Sama jsem musela dlouhé hodiny poslouchat jeho lekce ze života a nerada přiznávám, že měl v mnoha věcech pravdu. Tahle schopnost hráče mě značně změnila a v některých ohledech to nebylo k lepšímu," řekla Tamara s povzdechem.

„Všechno má svojí cenu a domnívám se, že naše myšlení bude i nadále ovlivňováno. Osobně lituji každého ztraceného nevinného života, ale jsem absolutně apatický nad smrtí těch, kteří jsou schopní mučit nebo zabít nevinnou bytost. Jakmile se také vyrovnáte s prvním šokem ze zabití lidské bytosti, Hráčova Mysl se postará, abyste se do toho stavu již nikdy nedostaly," souhlasil a posadil se na volné místo u okna.

„A nebojíš se, že se staneme těmi stejnými monstry, proti kterým nyní bojujeme?" položila Fay důležitou otázku.

„Každý z nás tento potenciál má, ale nevěřím, že bychom dovolili, aby někdo z nás padl takhle hluboko. Jistě nastanou situace, kdy hranice mezi dobrem a zlem bude neviditelná a my si budeme muset zvolit cestu menšího zla. Otázkou spíše je, jestli se vydáme vpřed s hlavou hrdě vztyčenou nebo se ze strachu vzdáme kvůli tomu, co by se mohlo a nemuselo stát?" optal se pro změnu Hadrian.

„Máš pravdu. Ze začátku jsem byla zcela opojená touhle novou mocí, nejenže jsem získala dar magie, ale i dar hráče, což jsou dary, po kterých doslova touží snad každé druhé dítě na celém našem světě. Myslela jsem si, že jsem neporazitelná, že dokážu naprosto všechno, ale má arogance tě málem stála život a nyní je tu hrozba proti našim rodinám. Hodlám udělat krok nazpět a pořádně se zamyslet nad všemi rozhodnutími, které jsem doposud udělala. Nelituji toho, že jsem hráčka, ale pokud chci být lepším člověkem, musím také mít zodpovědnost odpovídající mým schopnostem," prohlásila Tamara a Hadrian mohl vidět, že události během svátků ji docela hodně pomohly ke změně, kterou nyní pozoroval.

„Nejsi jediná, kdo si musel přehodnotit priority, ale já osobně bych za sebe nic neměnila. Každé naše rozhodnutí nás dělá těmi, kým jsme, ať už k lepšímu nebo horšímu a je pouze na nás, jakým směrem se vydáme dál. Je ale také vidět, že jste začaly proces dospívání, pokud se chcete skutečně kriticky ohlédnout na svá vlastní rozhodnutí," vložila se do diskuse Amanda, která společně s Gemmou vstoupily do kupé.

„Všichni jsme tu na stejné straně, když budete potřebovat s čímkoliv pomoci, naše dveře jsou otevřené," nabídla Gemma trojici dívek pomoc.

„Pokud si chcete odpočinout od Dungeonů a dalších věcí, klidně se plně soustřeďte na školu a další aktivity. Aktuálně mám všechno, co potřebuji k přežití Nebeského Hněvu a mám i dostatek času na to, abych získal ještě větší šanci. Jakmile se vrátíme do Bradavic, ukážu Amandě a Tamaře, kde najdou vstup do Světa Živlů, což je speciální Dungeon vytvořený okolo našich živlů. Každému z vás vstup ukážu po tom, co dosáhnete dvacátého pátého levelu.

Když jsme také u naší skupinky hráčů, během následujících dní se naše řady rozšíří o dalšího člena, takže již nebudu jediný na vás pět," řekl Hadrian.

„Takže Zabini bude jedním z nás?" ujišťovala se hned Amanda, která si spojila události posledních dní s Hadrianovým rozhodnutím o tom, kdo z jeho blízkých přátel bude dalším Hráčem.

„Ano, Blaise Zabini bude jedním z nás, na oplátku se rodina Zabini postará o získání veškerých informací o Templářích a to bez další ceny za jejich služby. Normálně bych nechal Blaise, aby udělal hráčky i z Dafné a Tracey, ale kvůli omezení počtu pro třetí generaci hráčů, budou tyto posty určeny pouze pro jeho rodinu," vysvětlil Hadrian a nálada mírně potemněla při zmínce jejich nepřátel.

„Naše studijní výsledky nejsou tak dobré, jak by bylo možné. Naši rodiče od nás požadují to nejlepší, čeho jsme schopní, což je jedna z podmínek našeho návratu do Bradavic," změnila Fay téma.

„Není nic jednoduššího než investovat dostatečné množství bodů do Inteligence a Moudrosti a strávit pár hodin nad učebnicemi pro daný ročník. Také je tu naučení se každého kouzla z těchto učebnic a poté jen jeho opakované používání, aby se level kouzla dostal na dostatečnou úroveň. Já osobně jsem každé své kouzlo zvedla na desátý level, přičemž třicátý level je u kouzel strop," řekla Amanda a Hadrian přikývnul.

„Takže hlavní prioritou bude škola a studijní kroužek, potom možné úkoly v dungeonech a nakonec zbytek věcí?" ptala se Sam a nevypadala, že by s tím měla nejmenší problém.

„Pro nás tři to tak rozhodně bude a nemůžu se dočkat, až uvidím výraz na Hermionině obličeji, když zjistí, že jsme lepší než ona a její projekt," prohlásila Tamara a Hadrian se mírně ušklíbl, když si vzpomněl na to, jak Hermiona velice ráda komandovala Longbottoma, Weasleyho a Smitha.

oooOOOooo

Hned po tom, co se všichni vrátili do Bradavic a uložili si své věci ve svých pokojích, zamířili do Velké Síně, kde na ně čekala večeře. Tahle večeře nebyla slavnostní, jako na začátku nebo konci školního roku, ale i tak se na stolech nacházelo větší množství svátečního jídla.

„Musím se přiznat, že jsem od tebe nečekal dárek, Pottere," řekl Daley, který se pro změnu posadil mezi studenty nižších ročníků, což pro něj bylo celkem nezvyklé, vždy totiž seděl mezi studenty sedmého a šestého ročníku.

„Jen něco menšího k lepšímu pohodlí," odvětil Hadrian, který se tiše bavil s Blaisem o tom, jestli má Blaise po večeři čas na to, aby Hadrian splnil svojí část dohody mezi jejich rody.

„Možná to nevíš, ale studuji Starodávné Runy a jsem jeden z nejlepších studentů, kteří v Bradavicích Runy studují. Byl jsem schopen rozluštit přibližně polovinu Run a Runových okruhů, ale nejsem schopen přijít na to, jak je možné, že to celé funguje tak, jak to funguje," řekl Daley a Hadrian se pousmál, protože jemu samotnému to také nějakou dobu trvalo, ačkoliv on se musel Runy učit úplně od začátku.

„Nezaslechla jsem tvojí otázku, Sebastiane. Nebo mezi prvňáky sedíš jen kvůli tomu, abys konstatoval to, co všichni ostatní obdarovaní již vědí?" rýpla ti do něj Amanda, která během svátků zaslechla Alucarda, jak se nad levitující židlí rozplýval, protože ony Runové okruhy byly prý použity velice unikátním způsobem, který šel proti hned několika veřejně přijatými pravidly ohledně Run a jejich použití.
„Zajímá mě, jestli je možné získat více takových židlí. Jaká by byla jejich cena nebo cena manuálu s instrukcemi k jejich tvorbě? Kdo je vůbec jejich tvůrcem?" položil Daley hned několik otázek.

„Všechny levitující židle, které jsem přes svátky daroval, jsou mnou vytvořené kopie. Více ti bohužel říci nemůžu, protože si nejsem přesně jistý, kolik z těch informací je chráněno rodovou magií," odpověděl Hadrian.

„I kdyby to byly jen kopie, k jejich úspěšnému vytvoření a aplikaci všech runových okruhů, musíš každý okruh dokonale znát a vědět jeho přesný účel. Pokud říkáš pravdu, musely by být tvé schopnosti na úrovni Runového Mistra!" protestoval Sebastian, kterému se nechtělo věřit, že by někdo o šest let mladší jako on, měl schopnosti přesahující ty jeho.

„Nemůžu říci, na jaké jsem úrovni ve Starodávných Runách, mohu ale říci, že jsem plně ovládnul Norské Runy a jejich použití. O zbytku Runových jazyků to již říci nemůžu. Runy jsou pro mě logickým koníčkem a protože se je učím svým vlastním tempem, nejsem omezován vnějšími vlivy," vysvětlil Hadrian.

„Profesorka Babblingová se zmínila, že existují lidí s nadáním na Runy, kteří přesahují normální chápání. Stejně jako mají lidé nadání se stát Zvěromágy, jsou ti, pro které jsou Runové jazyky stejně jednoduché, jako je dýchání," konstatoval Daley, než pokračoval. „Neodpověděl jsi mi ale na všechny otázky."

„Neřekl bych, že jsou pro mě Runy stejně jednoduché jako dýchání, strávil jsem nad nimi dlouhé hodiny, než jsem pochopil funkci každého runového okruhu," namítal Hadrian a nepotřeboval, aby mu někdo věnoval více pozornosti, než bylo nutné. „Co se týče ceny jedné židle, nejsem si zcela jist a ani nevím, jestli je chci prodávat. Ber jí jako unikátní předmět a nechme to tak," odpověděl na jednu z jeho původních otázek.

„Pokud to bereš takhle, budu respektovat tvůj postoj, Pottere. Doufám, že si ale uvědomuješ jejich potenciál a to nejen na trhu, ale i ve studiu a použití Run," řekl Daley, než se rozloučil a vydal se na své obvyklé místo.

„Daley má pravdu s jejich potenciálem," řekla Gemma, která doposud vše jen tiše sledovala.

„Já vím, ale některé skryté části je možné zneužít a nerad bych byl ten, kdo veřejnosti dá další nástroj k nemorálním praktikám. Chápu, že by to nebyla moje vina, kdyby někdo využil mé práce k něčemu špatnému, ale osobně nechci v první řadě nikoho ani pokoušet," odvětil Hadrian.

„Pokud podobný postoj zaujmou všichni tvůrci nových věcí, tak se naše společnost nikdy neposune kupředu," protestovala hned Gemma.

„Ten, kdo vytvoří něco nového a převratného si musí být vědom všech důsledků, které jeho výtvor může přinést. Všechno má své pro i proti a pokud je přínos pro společnost menší než možné nebezpečí zneužití daného výtvoru, je lepší, když se o něm široká veřejnost nikdy nedozví," obhajoval Hadrian svůj postoj a nehodlal v téhle diskusi nadále pokračovat, což bylo z jeho pohledu nanejvýše jasné.

„Nechme těchto filozofických řečí na vhodnější dobu. Večeře je téměř u konce a ačkoliv nás čeká jen jeden den vyučování, profesoři nebudou nijak přívětiví pro ty, kteří nebudou na zítřejší hodiny připravení," prohlásila Amanda.

„S Blaisem musíme dořešit jednu malou záležitost, takže se uvidíme až zítra ráno. Všem přeji dobrou noc," rozloučil se Hadrian a Blaise jej okamžitě následoval.

Z Velké Síně se oba vydali normální cestou do sklepení, ale jakmile vstoupili do chodby, kde se nenacházel žádný obraz nebo někdo jiný, chytil hadrian Blaise za rameno a teleportoval je na sedmé poschodí, do jedné z nepoužívaných učeben.

„Vždycky jsem tě viděl ve sněhových vločkách mizet nebo se objevovat, ale nikdy jsem si nemyslel, že to zažiju na vlastní kůži. Přemisťování, přenášedla nebo letaxová síť na tenhle způsob přepravy skutečně nemají," prohlašoval hned Blaise.

„Za pár dní toho budeš schopen s pomocí svého vlastního živlu a to je jen to nejmenší, čeho budeš schopen," ujišťoval je Hadrian a podle instrukcí od Lukrécie Zabini se vydal do chodby, kde na stěně vysel gobelín s kouzelníkem, který se snažil trolly naučit tanci.

Podle jejích instrukcí přešel kolem prázdné stěny hned třikrát a přál si najít funkční rituální místnost, která bude odstíněná od zbytku světa, aby je nikdo neodhalil. Po třetím přechodu kolem stěny, se na ní objevily dřevěné dveře, což poukazovalo na to, že Lukrécie nelhala.

„Vím, že jsou Bradavice magickým hradem, ale stále mě tu něco dokáže překvapit," řekl Blaise, když sledoval Hadriana, jak otevírá dveře, které ještě před malou chvílí neexistovaly.

„Pochybuji, že nás Bradavice přestanou překvapovat i ve chvíli, kdy budeme ležet na smrtelné posteli," ušklíbl se Hadrian a kývnul hlavou, když spatřil dokonalou rituální místnost.

„Nejspíše jsem se měl optat dříve, ale bude to bolet?" zajímal se Blaise, když se postavil do středu rituální místnosti.

„Nikoliv. Než se ale pustíme do rituálu, musíš podepsat tenhle Kodex. Magická smlouva nebude sloužit jen ke tvé vlastní ochraně, ale i k ochraně všech ostatních. Jakmile podepíšeš, získáš základní vědomosti o tom, co očekávat, poté provedeme rituál," odpověděl Hadrian a ukázal Blaisovi na Kodex Hráčů.

Hadrian musel počkat pět minut, než Blaise podepsal Kodex a poté asimiloval veškeré nové informace, které se mu objevily v mysli.

„Můžeme?" ujistil se ještě a Blaise přikývnul, že je připraven, ačkoliv měl snad milion otázek.

Rituál Probuzení!" aktivoval rituál a rituální místnost byla zaplavena hlasem, který v latině přivolal živly Ohně, Vody, Země, Vzduchu, Blesků i Duše/Života. Hadrian očekával, že celý rituál proběhne úplně stejně, jako kdykoliv předtím, ale i nyní byl mírně překvapen, protože kolem Blaise se velice rychle objevila aura, která nekorespondovala s aurou živlů, které k rituálu přivolal.

Gratulace! Po provedení Rituálu Probuzení jsi úspěšně svolal šest živlů a s jejich pomocí u svého kamaráda probudil dar Gamera.

Obdržel jsi 1 bod k Mistr Živlu Stínu!

Obdržel jsi 1 bod k Mistr Živlu Duše!

Hned, jak si přečetl nejnovější oznámení, pochopil, proč aura kolem Blaise neodpovídala auře normálních živlů. Hned si také otevřel herní menu, aby se podíval na své Perky, kde zjistil, že Živel Stínu se řadí mezi základní a hlavně primární živly.

„Páni, jak dlouho máš tuhle schopnost Hráče?" zajímal se Blaise a nemohl uvěřit tomu, jak je Hadrian silný.

„Tuhle schopnost jsem probudil ve svých osmi letech, takže s ní mám nějaké ty zkušenosti, ačkoliv se mám stále co učit i já sám. Vím, že máš také hodně otázek, ale když si necháš ukázat Menu, najdeš v něm položku Nápověda. Tam najdeš vše, co musíš znát. Zítra odpoledne se pustíme do tvého studia Magických Dovedností, abys mohl začít navštěvovat Dungeony a rychle tak získat zkušenosti. Kdybys měl nějaké otázky a já nebyl k dohledání, Gemma, Amanda, Tamara, Sam nebo Fay ti jistě rády poradí," předal mu Hadrian pár instrukcí a Blaise přikývnul, že chápe.

„Doufám, že v té Nápovědě není příliš informací, rád bych se ještě dneska vyspal, pokud toho budu schopen," zasmál se Blaise a stále nemohl uvěřit tomu, co všechno nyní mohl kolem sebe pozorovat.

„Pojďme, než nás bude někdo hledat," vyzval jej Hadrian a prošel dveřmi na chodbu, když jej zasáhla neobvyklá vidina.

Viděl totiž ženu, jak vstoupila do skryté laboratoře a na skleněný stůl položila nejen tři knihy, ale i nějaký balík s dopisem. Nebylo divné to, že někdo někdy něco takového udělal, ale spíše to, že na konci této vidiny se mu ona žena podívala přímo do očí a spiklenecky na něj mrknula.

„Hej, jsi v pořádku?" zajímal se hned Blaise, který si všimnul Hadrianova stavu.

„Jo, nic mi není. Vrať se na kolej sám, musím si něco ověřit," odpověděl Hadrian a než mohl Blaise zareagovat, teleportoval se do tajné pracovny.

Hadrian netušil, co od té vidiny očekávat, ale ani ve snu by jej nenapadlo, že by viděl něco skutečného, protože na stole před ním se skutečně nacházely tři knihy, jeden balík a dopis.

Encyklopedie Runových Jazyků, Magie Magických Krystalů a Kompletní Základy Alchymie pro Začátečníky. To byly názvy třech knih, které na stole našel a překvapeně zamrkal, protože podle podrobnějších informací to byly velice vzácné knihy. Z bližšího pohledu také zjistil, že všechny tři knihy patřily Perenelle Peverellové-Flamelové a Nicolasi Flamelovi. Třetí kniha mu byla velkou nápovědou a okamžitě pochopil, kdo tuhle pracovnu kdysi dávno vybudoval.

„Takže nejsem tak sám, jak jsem si myslel a ačkoliv je mi přesný vztah mezi rody Potterů a Peverellů stále skryt, vím o někom, kdo mě může učit," pousmál se Hadrian a zahřálo jej u srdce, když si uvědomil, že jeho rodina má trochu více členů, než si on nebo kdokoliv jiný mohl myslet.

Než se pustil do rozbalení balíčku, ve kterém podle všeho bylo nějaké oblečení, otevřel dopis s jeho jménem na přední straně.

Milý Hadriane,

dovol mi, abych vyjádřila, jak jsem pyšná na to, že jsi objevil moji pracovnu s laboratoří a Krystalovou jeskyní. Za všechny ty generace, co do Bradavic docházeli tví předci a rodinní příslušníci, jsi totiž první, kdo mojí pracovnu odhalil. Nikdo jiný, než členové rodu Peverellů, není totiž schopen tyhle prostory najít, natož do nich vstoupit bez doprovodu někoho z nás.

Jistě jsi ale zmatený, proto dovol, abych se ti představila. Jmenuji se Perenelle Flamelová a než mě můj manžel – Nicolas Flamel – zachránil před jistou smrtí na rituálním oltáři, nesla jsem jméno Peverellová. Jména Peverell a Potter jsou spolu velice blízce spojená a ačkoliv by všichni přísahali, že jsou to dvě rozlišná jména, která spolu nemají nic společného, opak je pravdou. Náš rod během historie cestoval z místa na místo, vždy tam, kde se nacházelo centrum vědění, ať už magického nebo normálního. Během těchto cest jsme získali velice mnoho nepřátel a tak bylo nutné čas od času změnit jméno, pod kterým jsme vystupovali a aby tento trik nebyl snadno odhalen, byla použita Rituální magie k ukrytí tohoto faktu do naší krve a magie. Nyní, když jsem ti odhalila podstatu mezi těmito jmény, bys neměl mít problém s odhalením zbytku historie svých předků.

Celou dobu mluvím o našem rodu, ačkoliv to není tak jednoduché a nejde pouze o jednu jedinou linii. Oba dva jsme od sebe odděleni mnoha generacemi i liniemi, ale to nemění nic na faktu, že jsme jedné krve a magie. Byla bych velice potěšena, kdybys o mě smýšlel jako o tetě Nelle. Vím, že jsem pro tebe úplně cizí osoba, ale to tak být nemusí. Nicolas souhlasil, že pokud přijmeš naše pozvání, můžeš u nás během léta strávit i několik týdnů.

Doufám, že knihy, které jsem ti s tímto dopisem zanechala, se ti budou líbit. Nicolas doufá, že splníš jeho očekávání a najdeš lásku v Alchymii, ale když ne, nic se neděje, protože já sama tě velice ráda naučím všechno okolo Runové magie a pokud k tomu budeš mít nadání, tak tě naučím i Rituální magii.

V balíčku, který jsi jistě našel vedle knih, nalezneš Neviditelný Plášť, který se v našem rodě dědí z otce nebo matky na nejstarší dítě v další generaci. Tento plášť je velice speciální a je součástí třech předmětů, o kterých se vypráví legendy po celém světě. Jestli těmto legendám budeš věřit nebo ne, je zcela na tobě. Za normálních okolností bys tento Plášť dostal na své jedenácté narozeniny, ale jistý manipulativní kozel si myslel, že si může hrát na druhého Merlina a odepřít ti právoplatné vlastnictví rodinného dědictví. Nemusíš si dělat starosti, že by tě odhalil, pomocí speciálního rituálu jsem tvůj Plášť zaměnila za jeho lacinou kopii, která bude od toho tvého k nerozeznání na dalších třináct let, než se rozplyne ve volnou magii.

Také tě chci varovat, Nicolas zapůjčil tomu starému kozlovi Brianovi náš Kámen Mudrců a ačkoliv Brian slíbil, že bude Kámen v bezpečí, jsem si velice dobře vědoma toho, jaké rád hraje hry. Vyhni se prosím jeho pasti, kterou jistě pomocí Kamene připravil a ačkoliv se nám doneslo, že již nejsi jeho vyvoleným nástupcem, jak celé roky naznačoval, stále pro něj budeš velice důležitou figurkou na šachovnici a nemám pochyby o tom, že se tě pokusí využít pro to své Vyšší Dobro, ať už jako spojence nebo obětního beránka. Také poznamenám, že ať už se s Kamenem stane cokoliv, není si potřeba dělat žádné starosti. S Nicolasem jsme přežili více jak šest století a Brian není první a nebude ani poslední, kdo o náš Kámen bude usilovat.

S Nicolasem ti také přejeme mnoho úspěchů a pokud nás budeš chtít kdykoliv kontaktovat, dopis adresovaný Tetičce Nelle a Strýčkovi Nickovi nás vždy najde, ať už jsme kdekoliv.

S láskou,

Perenelle Peverellová-Flamelová

P. s.: Nemůžu se dočkat, až si sedneme a probereme všechny tvé experimenty okolo Run a Magických Krystalů. I já se mám totiž stále co učit :)

Dopis, který mu Perenelle nebo spíše tetička Nelle napsala, nebyl vůbec krátký a celkově mu vykouzlil úsměv na tváři. Když mu došlo, koho nazývala starým kozlem, rozesmál se na celé kolo a věděl, že tohle označení pro Brumbála dokonale sedělo. Možná by toho mohl využít v nějakém tom vtípku? Ostatně nebyl student Zmijozelské koleje, který by se Brumbálovi nechtěl za něco pomstít a jak zjistil, i studenti Havraspáru a Mrzimoru nebyli s ředitelem školy příliš spokojení.

Po tom, co si dopis přečetl ještě jednou, si jej uložil do Inventáře, stejně jako tři knihy, než se pustil do rozbalování posledního dárku, který mu tam zanechala. Z dopisu již věděl, že to byl Neviditelný Plášť, ale neuvědomoval si jeho unikátnost až do chvíle, kdy na něj použil svojí schopnost Pozorování.

Neviditelný Plášť

Typ: Mytický předmět (1 ze 3 Mytického setu Relikvie Smrti)

Základní úroveň předmětu: 1/10

Bonusy k úrovni předmětu:

+3 k úrovni, když je vlastník krve Peverellů (nesplněno)

+3 k úrovni, když je vlastník držitelem celého setu (nesplněno)

+3 k úrovni, když je vlastník Mistr Živlu Stínu (nesplněno)

Aktuální úroveň předmětu: 1/10

Požadovaný level: 5

Majitel: ?

Info: Neviditelný Plášť je opředen nejednou legendou, nejznámější z nich je Příběh tří bratří od Barda Beedleho. Podle tohoto příběhu byl Neviditelný Plášť stvořen samotnou Smrtí pro nejmladšího ze tří bratrů. Na rozdíl od normálních Plášťů neviditelnosti, jejichž účinnost po čase vyprchá, si Neviditelný Plášť zachovává svoje schopnosti po celou dobu své existence. Podle již zmíněného příběhu je Neviditelný Plášť tak mocný, že jeho nositele dokáže ukrýt i před samotnou Smrtí.

Aby někdo mohl tento Neviditelný Plášť pokládat za právoplatně svůj, musí jej spoutat nejen pomocí magie, ale i své vlastní krve. Všechny Mytické předměty je také možné spojit s Duší majitele v případě, že je majitel svojí Duši schopen najít.

Bonus:

- Ochrání majitele před přímým fyzickým i magickým poškozením.

- (úroveň 1/10): +30% k ochraně proti detekci speciálními způsoby.

- Neúčinkuje na Elfy, Magické Cítění a speciální techniky k vidění magie.

- (úroveň 4/10): ?

- (úroveň 7/10): ?

- (úroveň 10/10): ?

Setový Bonus (1 ze 3):

- Všechny předměty setu jsou Nezničitelné.

- Předměty tohoto setu k sobě může přivolat pouze jejich právoplatný majitel.

Pokračování příště!


Profil:

Jméno: Hadrian James Raiden Hyperion Black-Potter

Věk: 11

Třída: The Gamer (Tier 0)

Titul: Čaroděj - Koncil Sedmi

Status krve: Čistokrevný

Úroveň Duše: Tier 1 (Pokročilá Fáze – 100/700)

Level: 33 - Exp: N/A

HP: 6 290

MP: 9 125 (+5 400 drahokamy)

SP: 300


Atributy:

STR: 103 (+10 ze setu)

VIT: 124 (+10 ze setu)(+50% HP)

DEX: 105 (+15 ze setu)

INT: 170 (+50% MP)

WIS: 139 (-25% Cena, +5% MP regenerace)

LUK: 80 (+20% šance k lepšímu lootu)

Atribut Body: 0 (170)

Perks Body: 0 (16)


Status:

- Hadí Jazyk (+15% k síle a účinku léčebné magie, +20% k síle a účinku protikleteb)

- Chlapec-který-přežil (+25% k exp ze splněných Úkolů)

- Dědic rodu Potterů (+15% k síle kouzlům Obrany proti černé magii, +15% k síle Runové magie)

- Dědic rodu Blacků (+15% k síle kouzel Černé magie, +15% k síle magie v boji s magickými tvory)

- Matčina oběť (Dočasný Status) (+75% obrana proti Voldemortovi, 50% obrana proti Smrtijedům, 25% obrana proti neoznačeným Smrtijedům)

- Student Prvního ročníku (+25% k INT a WIS při studiu na území Bradavic. Dodatečný efekt +2 VIT, +1 INT, +1 WIS za každý level)

- Odemknutá Duše (Dovoluje Kultivovat vlastní Duši)


Peníze: 4 270 L, 150 300 G, 1 001 958 AD

Svěřenecký Trezor: 100 000 G

Investiční Trezor: 90 000 G

Žoldácký Trezor: 800 000 AD

Krystalové Mince: 11x(T0), 1x(T1), 2x(T2), 1x(T3)

Turnajové body: 65

Kolejní body: 393


Glacian - Yuki Kitsune

Třída: Summon (2. úroveň)

Level: 49 (110 100/200 000)

HP: 5 223 (1/4 summonera + 75*lvl)

MP: 5 956 (1/4 summonera + 75*lvl)

Status:

- Gobi (+40% k síle a účinku Magie Živlu ledu pro všechny ve Skupině)

Info: Yuki Kitsune je vzácný druh magické lišky, která ovládá sníh a led. Její síla je určená počtem jejich ocasů. Maximální počet ocasů na 2. úrovni je šest. Pro zvýšení úrovně Summona je potřeba získat maximální level aktuální úrovně a 7x Esenci Živlu Ledu.


Artemis - Sněžná sova

Třída: Magický mazlíček (1. úroveň)

Level: 30 (0/? exp)

HP: 1 500 (50*lvl)

MP: ? (Odemčení na 2. úrovni)


Úkoly:

Školní pohár! (393/500)

Ukryté Svitky Kouzel! (24/100)

Nebeská Zkouška!

- Duše: Tier 1 (Pokročilá Fáze – 100/700)

- Krystalové Jádro: Tier 2 (1 145 000 exp)

- Krystalová Mince: Tier 3


Zvláštní poděkování pro:

- Drticool – martinr fido – Namika-chan -

Slovo autora: Další kapitola a ačkoliv jsem chtěl přidat na tempu, zdá se, že jsem spíše ubral. Nové zaměstnání od začátku ledna mi dalo trochu zabrat a přizpůsobení denního harmonogramu nebylo tak jednoduché, již totiž nebylo dostatek času na všechno, co jsem doposud stíhal. Přes týden se domů vracím až k večeru a do práce vstávám ve 4:45 ráno, ale to se také trochu změní hned, jak skončí zimní období a vyleze Sluníčko, které mi snad dodá daleko více energie.

Tradičně uvedu, že tahle kapitola čítá cca 13 056 slov, což netuším jestli je rekord nebo ne, ale rozhodně je to více, než v pěti předchozích kapitolách. Chtěl jsem tuhle kapitolu ukončit dříve a přejmenovat jí, ale nakonec jsem se rozhodl to neudělat a konečně se k tomu Neviditelnému Plášti dopracovat i přes fakt, že na další informace a vývoj situace si budete muset počkat do další kapitoly.

Také doufám, že nikoho příliš nenaštve další menší rozšíření světa Harryho Pottera o další universum.