»^.^«

Mňau

Meow

Napsala: Byaghro

Přeložila: Rapidez

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který knihy o Harrym Potterovi přeložil do češtiny. Autorská práva k této fanfiction má Byaghro, která dala Rapidez svolení k českému překladu. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního obohacení se. Kopírování a případné porušování autorských práv však Brumbál přísně zapověděl.

»^.^«

Povídku v originálním znění naleznete zde: byaghro . livejournal . com/7316 . html

Originál i překlad je k dispozici též jako podfic.

»^.^«

Drarry
Rating: G / PG
Shrnutí: Draco chce být zvěromágem. Tak trochu to nezvládá.

Poznámečka: Na tuto povídku bude navazovat celá série, původně však autorka kapitolovku nezamýšlela. :) Hezké letní počtení!

»^.^«

Mňau

»^.^«

Harry bezcílně bloumal hradními chodbami. Když uslyšel kroky a vzhlédl, spatřil, jak se k němu blíží Malfoy. Zvažoval, zda se před ním nemá schovat v nějaké učebně. Rozhodl se ale, že by to příští setkání s blonďákem jen zhoršilo.

Odhodlaně se proto vlekl dál. Dostal se k zmijozelskému chlapci blíž a povšiml si něčeho… podivného.

Zastavili se tak tři stopy od sebe a než se mohl zarazit, Harry vyhrkl: »Co jsi dělal?«

Draco si odfrkl, ušklíbl se a potom sebevědomě protáhl: »Pracoval jsem na své formě zvěromága, Pottere.«

Namísto toho, aby vypadal ohromeně (a byl si jistý, že právě to Zmijozelák chtěl), se Harry pousmál. »Nech mě hádat – nějaký druh kočky.«

Draco na něj chvíli zíral, než zadrmolil: »Jak... jak to víš?«

»Ještě pořád máš… no…« Harry mu ukázal na hlavu a snažil se potlačit smích.

Malfoy si okamžitě prohrábl rukama své blonďaté vlasy a strnul, když se jeho prsty střetly s dvojicí chlupatých kočičích oušek. Trčely mu po obou stranách hlavy. Jeho zcela otřesený pohled byl k nezaplacení.

»Jsou nádherně šedavá, to se ti musí nechat,« řekl Harry, překřížil ruce a prohlížel si Malfoye hodnotícím pohledem. »Prozraď, máš taky ocásek?« Zkusil nakouknout nervově otřesenému chlapci přes rameno.

Po té otázce se Dracovy oči zděšeně rozšířily. Rychle si sáhl za záda. Následovalo překvapené vyjeknutí, které výmluvně zodpovědělo Harryho otázku.

»Asi… no… asi bys s tím měl jít za madam Pomfreyovou,« řekl mu opatrně. Bojoval s nutkáním zřítit se k podlaze v záchvatu smíchu a s touhou přitáhnout si ho blíž a ukonejšit zoufalého Zmijozeláka – a odkud se kčertu vzalo tohle nutkání?

Draco jen nepřítomně přikývl a rozběhl směrem k nemocničnímu křídlu. Už byl skoro na konci chodby, když na něj Harry zavolal.

»Hej, Malfoy!«

Kupodivu se Draco zastavil a otočil. Jeho pohled byl tázavý, ale nikoliv naštvaný.

»Jen abys věděl – jsi zatraceně přitažlivý kočičák.«

Draco zčervenal snad až po špičky těch šedavých oušek, a pak zmizel z dohledu. Spěšné kroky ještě chvíli doznívaly chodbou.

Harry se sám pro sebe usmál. Pokračoval ve své původní cestě a pohvizdoval si.

»^.^«