Překlad povídky Lessons for Harry od Remuslives23. Přeloženo se svolením autora.

-)-)-)

Kapitola 1

„Sakra, jsi tak těsný."

Remusův hlas v jeho uchu byl hluboký a drsný, jak do něj vrážel znovu a znovu a nutil ho prosit...

„Bohové, víc. Prosím."

Sténajíc, vlkodlak udělal, o co ho žádal, přirážejíc rychleji, bušil neúnavně do pevného zadku, když prudce popadl úzké boky. Jedna zjizvená ruka se posunula uchopit penis svého partnera, už s unikajícími kapičkami touhy, a muž pod ním téměř plakal úlevou, když ho Remus začal dychtivě hladit.

„Remusi."

„Ach, Merline... Už budu. Udělej se pro mě."

„Re..."

„Udělej se pro mě."

Remus stiskl dlouhé, tenké kopí ve své ruce, zatímco jeho vlastní penis narazil na uzlík nervů uvnitř druhého muže. Černovlasý muž klečící na posteli vykřikl, když vyvrcholil, vlny extáze ho zaplavovaly znovu a znovu jako vlny oceánu, házely ho sem a tam, než byl konečně vyhozen na břeh, úplně vyždímaný a stěží se držící na nohou. Remus ještě jednou naposledy přirazil a uvolnil do něj proudy horkého semene. Vykřikl přitom chraptivě jeho jméno.

„Harry!"

„Harry!"

Muž s černými vlasy sebou trhl při probuzení a jeho oči se s mžiknutím otevřely. Viděl rozmazanou postavu se zrzavými vlasy tyčící se nad ním a jeho třesoucí se ruka se natáhla a tápala na noční stolek pro brýle.

„Tady."

Obruby brýlí byly vmáčknuty do jeho ruky a on zamumlal poděkování a ještě před nasazením brýlí se donutil posadit.

„Měl jsi noční můru?" vyptával se Ron, jeho nejlepší kamarád a spolubydlící, který se posadil vedle něj na postel. „Sténal jsi a křičel Remusovo jméno... "

Harry poděkoval každému mudlovskému i kouzelnickému božstvu, které znal, za to, že místnost byla stále jen matně osvětlená a Ron neviděl nával horka na jeho tváři, korálky potu na čele nebo zuřící erekci v jeho pyžamových kalhotách. V krku měl sucho, odkašlal si, než odpověděl.

„Já... jo. Další noční můra."

Ron ho poplácal po rameni – rozpačitě soucitné gesto.

„Je v pořádku, Harry. Všichni jsou v pořádku."

Harry se cítil špatně - lhal Ronovi, který se snažil být uklidňující, jak nejlépe mohl - a rychle nasadil na tvář úsměv.

„Já vím. Jsem v pohodě. Byl to jenom sen. Kolik je hodin?"

„Sedm. Máma je tady - trvala na tom, že nám první den připraví snídani a řekla mi, abych tě vzbudil, tak, abys měl čas na sprchu." Rozpačitě se na Harryho zašklebil. „Promiň."

Ron byl frustrovaný tím, jak často jeho matka používala výmluvu, že „jenom jde kolem...", ale Harry byl vděčný za pravidelné dodávky jídla - ani on, ani Ron nebyli žádní šéfkuchaři.

Usmál se na Rona a zavětřil.

„Šance dát si borůvkové palačinky tvé mamky? Neomlouvej se, jenom nesněz všechny, než se tam dostanu."

Ron se zazubil, ulevilo se mu, že Harry se zdál být opravdu v pořádku po jedné z jeho až příliš běžných nočních můr, a vstal.

„Nemůžu nic slíbit," zavolal přes rameno, když vyšel ze dveří.

Harry si těžce povzdechl a zastrčil přikrývky, jak přehodil nohy přes okraj postele a přinutil se na ně postavit - cítil se vyčerpaný, jako kdyby právě vůbec neměl osm hodin spánku.

„Pitomé sny."

Mumlal si tiše spoustu nápaditých prokletí, když sebral svou novou uniformu pro bystrozorský výcvik a zamířil do sprchy. Ron si myslel, že ty sny byly noční můry, a svým způsobem opravdu byly, jenom nešlo o ten druh nočních můr, jaké si jeho kamarád představoval. Nechal mu jeho víru, že to byly stejné sny plné krve a křiku a těl bez života, které ho mučily několik týdnů po bitvě o Bradavice – nebyl ochotný mu říct pravdu.

Harry otočil kohoutky a po chvíli čekání na teplou vodu vstoupil pod bodající proud. Cítil se provinile kvůli svému lhaní, věděl, že Ron o něj jen měl starost. Trvalo měsíce, než se vytratily jeho skutečné noční můry a než se rozptýlil oblak deprese, který ho obklopoval. Během té doby se kolem něj shromáždili jeho přátelé s láskyplnou podporou, včetně jeho kmotra, Siriuse Blacka, a muže, o němž teď věděl, že je Siriusův milenec, Remuse Lupina. Zasténal a jeho už pulzující penis ztuhl ještě víc, když si s myšlenkou na Remuse a Siriuse vybavil důvod všeho toho ranního sténání a házení sebou v posteli; připomnělo mu to moment jen před čtyřmi týdny, kdy vešel do kuchyně na Grimmauldově náměstí a zjistil, že jeho kmotr a bývalý profesor jsou pár.

Omlouvali se znovu a znovu, že mu o tom neřekli - a byli spolu s přestávkami od doby, kdy jim bylo šestnáct - a za to, že je našel v dost kompromitující pozici. Harry, příliš šokovaný tím, co viděl, nemohl udělat o nic víc, než udělal - přikývl, řekl jim, že chápe, a vymyslel si zapomenutou schůzku, aby se mohl dostat ven a strávit, co se právě stalo. Objevení jejich tajemství bylo překvapivé, ale to, co Harryho opravdu šokovalo, byla jeho reakce na tento objev – jeho velmi tělesná, okamžitá reakce – reakce, kterou znovu prožíval teď, když na něj útočily představy obou mužů spolu.

Siriusovy potetované ruce na Remusově zjizvené hrudi...

Harry se sklonil mezi nohy a obtočil ruku kolem své mokré hřídele.

Remus lízající kůži na Siriusově krku a černovlasý muž reagující sténáním…

Začal se hladit a zavřel zelené oči.

Prsty svírající hnědé bradavky a vzdechy potěšení...

Z jeho rtů vyklouzlo Harryho vlastní sténání touhy.

Sirius klečící před Remusem, jeho prsty rozepínající pásek druhého muže...

Jeho ruka přidala na tempu, dýchal rychle a chraplavě.

Remusův zrak setkávající se s jeho, modř potemnělá potřebou a chtíčem, když nespustil pohled z jeho zelených očí...

„Kurva!"

Kolena se Harrymu roztřásla, když se udělal, a hrozila poslat ho hroutícího se k zemi. Chytil se pevně závěsu, když přišlo jeho uvolnění, a nakonec narazil do zdi, zatímco se snažil zpomalit svůj supějící dech. Jakmile mohl znovu normálně dýchat, pořádně se umyl a vystoupil ze sprchy, rychle se osušil a oblékl.

Nikdy předtím se nepokládal za cokoliv jiného než heterosexuála, ale po tom dni se rozhodl zkusit zjistit, zda důvod, proč se vždycky cítil trochu nesvůj z intimity se svými bývalými holkami nebyl ten, že ty dívky nebyly kluci. Bez vědomí přátel pozměnil své rysy (jeho obličej byl až příliš dobře známý) a navštívil populární gay bar, kde se setkal se starým kamarádem ze školy. Oliver Wood nevěděl, že to byl Harry Potter, koho sbalil, a Harry mu to neprozradil, ale po jejich zoufalém a oplzlém muchlování a vzájemném honění v uličce vedle klubu Harry odešel nepochybujíc o tom, že je gay.

Sešel po schodech dolů do kuchyně a paní Weasleyová byla okamžitě u něj, napomínajíc ho za zdržování se ve sprše a prakticky ho usazujícíc na židli, než před něj umístila plný talíř palačinek.

„Jez, Harry. Namouduši, vy kluci tady úplně chřadnete. Nejspíš se odbýváte občerstvením na ulici. Připravím vám nějaké jídlo do ledničky…"

Harry přestal vnímat ženin hlas, jak poněkud automaticky jedl. Byla pro něj jako matka a vážil si její péče, ale byl na přijímací stanici jejího rozčilování tolikrát, že mohl vypnout a vrátit se v duchu k myšlenkám, které ho právě teď nejvíc trápily.

Nevrátil se do klubu od svého setkání s Oliverem. Netrvalo mu moc dlouho přijmout myšlenku, že je gay, docela se mu ulevilo, že jeho předchozí sexuální zkušenosti nebyly neúspěšné, protože s ním něco nebylo v pořádku – ne, bylo to proto, že tam byla jistá a velmi důležitá maličkost, která chyběla anatomii jeho partnerů.

Nicméně ho poněkud děsilo, co by pro něj reálně znamenalo přiznat svou orientaci. Věděl, že se svým současným profilem by byl viděn jako kořist některých starších mužů v klubech a rozhodně neměl v úmyslu proniknout do světa homosexuality jako téma článků na pomlouvačných stránkách Denního věštce.

A pak tu byl další problém - neměl absolutně představu, co dělat s jiným mužem. Oliver měl na svědomí všechno svádění té noci v baru, Harrymu se ulevilo mít někoho, kdo mu ukázal, co a jak, někoho, kdo udělal první krok. To Oliver zahájil jejich první polibek, strčil ruku do Harryho spodků a pak rozepnul své vlastní kalhoty a vedl Harryho ruku. A ačkoliv to, co spolu dělali, bylo fantastické, Harry věděl, že tam bylo víc, že nakonec by chtěl víc, a neměl ani ponětí, jak zahájit milování s dalším mužem.

Ale chtěl se učit.

A vypadalo to, že jeho podvědomí si už vybralo učitele.

Stále teď snil o jejich tělech, ale oni dělali daleko víc, než když je přerušil. Rty ho líbaly, zuby kousaly a tahaly za jeho kůži. Ruce ho laskaly - některé nesmírně jemně a smyslně, jiné drsně a žádostivě. Silné nohy a ruce ho objímaly, podpíraly, tiskly, držely ho v náručí. Pevná těla se tlačila proti němu, před ním, za ním, tiskla ho mezi sebou.

Cítil se v bezpečí.

A budil se sotva popadajíc dech.

Harry strávil spoustu času se Siriusem a Remusem po tomdni na Grimmauldově náměstí a dvojice se stala dost pohodlná držet se kolem něj za ruce, cudně se líbat, mluvit před ním o různých aspektech jejich vztahu - a on je pozoroval spolu, vcelku nevinně, dokud nezačaly ty sny.

Prvních pár nocí si po těch nočních představách zkoušel prostě říkat, že to přejde, ale když fantazie nejen pokračovaly, ale stávaly se stále detailnější a realističtější, napadlo ho, zda nenašel řešení svých problémů. Na světě nebyl nikdo, komu by věřil víc než Siriusovi a Remusovi, a oni ho milovali a nikdy by mu neublížili. Byli milenci od doby, kdy byli mladší než byl teď on, a byli tak zcela jistě zkušení homosexuální muži, kteří mu mohli ... ukázat, jak to chodí.

A Harry k nim byl přitahován. K oběma.

To, že Sirius byl jeho kmotr, pro něj představovalo po prvním snu o něm určité znepokojení, ale nebyli žádným způsobem pokrevně příbuzní - kmotr byl jen titul - a Harryho nepříjemné pocity dost rychle zmizely po pár dalších nočních fantaziích.

Ano – ti muži byli přesně to, co Harry potřeboval.

Teď prostě jenom musel přijít na to, jak je přesvědčit, že ho chtějí taky.

Konec kapitoly 1

-)-)-)

Když jsem napsala Nejlepší sázku, dostala jsem chuť se ještě chvíli věnovat téhle trojici a tohle je první kapitola slíbeného překladu HP/RL/SB. Povídka má 11 kapitol, které bych chtěla přidávat zhruba jednou týdně. Myslím, že z první kapitolky asi uhodnete větší část děje - půjde hlavně o vykreslení Harryho první větší sexuální zkušenosti s muži, ale zdaleka nejen o sex. Doufám, že si to užijete a budete shovívaví ke všem chybám nebo kostrbatostem v mém amatérském překladu...